Bakirah, země mágů, učenců a umělců. To je země, do které se malá Shay narodila, ale dříve než začneme s jejím příběhem, je potřeba začít od chvíle, kdy se seznámili její rodiče. Dávno před jejím narozením byl její otec knihovníkem v Kraadiově knihovně. Vzhledem k jeho magii kouzel to nebylo nic zvláštního. Miloval objevování dávno zapadlých kouzel a specializoval se hlavně na starobylé mocné artefakty a očarovávání předmětů. Knihovna byla také místo, kde poprvé uviděl mladou Fiane. Mladá lady byla o pár století mladší než Loan, ale to nijak nebránilo lásce na první pohled. Ještě zajímavější ovšem bylo, že nebyli druhové, zkrátka se jen bláznivě zamilovali. Jejich lásce nebránilo nic, snad až na malý detail, že Fiane byla zasnoubená s vysoce postaveným šlechticem ze Sendanu. A jak je známo v Bakirahu se moc věcí neutají, na čem mají největší zásluhu Luminy, které milují drby. Tak se fáma o tom, že se mladá Fiane schází v knihovně s jedním z knihovníkem až k uším Fianina otce. Následky na sebe nedali dlouho čekat, Fiane byla postavena před volbu a když odmítla se provdat dle přání otce, byla vykázána z paláce, Loana donutili odejít z knihovny a najít si jinou práci, což nebylo pro mága nic složitého. Výroba šperků, kterou se živil jeho otec, byla rodinným dědictvím, stačilo se k tomu tedy jen vrátit. 

Do takovéto rodiny se tedy narodila Shayna několik hodin poté, co její matka porodila její sestru dvojče, Ginger. Aby se vílám narodily dvě děti bylo oslavováno, ale že se narodily dvojčata, to se dalo považovat za zázrak, nebo také za prokletí. Malé holčičky byly jedna jako druhá, až na jejich vlasy. Shay zdědila barvu po otci a její sestra po matce. Už to bylo znamení, že každé děvčátko bude jiné. A opravdu tomu tak bylo, ač ze začátku byste to poznali jen těžko.

Shay i Ginger se během dětství zdáli nerozlučné. Kam šla jedna, musela jít i druhá, pokud jedna chtěla tamto, druhá to chtěla jak by smet. Neustále byly spolu, hrály si, štěbetaly, vymýšlely si různé příběhy a snily o svojí budoucnosti. Takhle se to zdá jako ideální rodinka. Milující manželé, kterým Kotlík nadělil dvě krásné dcery, které si báječně rozuměly. Bohužel tahle idylka skončila v okamžik, kdy se u děvčat projevila jejich magie. Zatímco Shay zdědila po otci jeho magii kouzel, Ginger se mohla pyšnit vzácnou magií po svojí matce. Magií proměny. Nejspíš každého napadne, že Shay začala žárlit, že ona má jen běžnou magii, zatímco její sestra má tu výjimečnou. Ne. tohle nebyl ten důvod. 

Matka si tedy vzala do parády svou starší dceru, aby jí naučila její moc ovládat a stejně tak začala Shay trávit víc času se svým otcem, aby pochopila moc, která jí byla dána do vínku. Díky tomu zjistila i dávnou historii, kdy ještě její otec trávil veškerý čas v knihovně a studoval kouzla. Také se dozvěděla o křivdě, která byla jejím rodičům udělána. Tehdy se rozhodla, že královské rodině ukáže, jak moc špatné rozhodnutí udělaly, že odsoudily lásku, kterou k sobě její rodiče chovali. 

Ač většinu dne trávila každá s děvčat s jedním z rodičů, večery byly stále jejich. Povídaly si a sdělovaly si, co nového se během dne naučily, Shay předváděla své sestře drobné triky, které jí otec naučil v prošlém dni. Nejednalo se o žádnou velkou magii, ale spíše o drobné triky jako bylo drobné posunutí malého předmětu. Nikdo přeci na začátku nedělá zázraky. 

Dospívání tedy začalo ještě v dobrém rozpoložení obou děvčat, jenže brzy se dostaly do věku, kdy by se měly začít účastnit různých oslav a dělat jejich rodině dobré jméno. Ač byla jejich rodina odsunuta do ústraní, stále oběma dívkám v žilách kolovala krev královského rodu a jejich otec se dříve těšil velké úctě jako knihovník. Lekce etikety od matky, lekce tance s otcem a složité peripetie ohledně společenské hierarchie na dvoře. To všechno jim bylo ve velmi krátkém čase nacpáno do hlavy a před jejich první oslavou dal jejich otec každé řetízek, na kterém se leskl přívěšek s ne příliš opracovaného kamene. Tehdy jim otec řekl, že přívěsky jsou vytvořeny ze stejného kamene a mají symbolizovat to, že ony by měly být jako jedna a pokud se jedna druhé na nějakou dobu ztratí, pokud budou mít tenhle přívěšek, tak se vždycky zase najdou. Jejich otec se nemohl více mýlit.

Jejich první oslava proběhla bez problémů a obě dívky si ho užily. Seznamovaly se, tančily a užívaly si zábavy. Podobně začaly probíhat všechny oslavy a plesy. Stále by se to mohlo zdát idylické, ale v tomhle ráji se začaly objevovat malé trhliny. Ty představovalo hlavně to, že Ginger nezvládala držet svou magii úplně pod pokličkou, takže se stávalo, že její magie vyplula na povrch, aniž by si toho sama víla všimla. Tuhle jí zůstaly zvířecí uši, támhle zase ocas. S tím ale nemohla chodit na plesy. Shay vynechala několik sezón, aby byla se svou sestrou a podpořila jí, jenže pak už jí nebavilo jen sedět doma. 

Možná její mladická netrpělivost a nerozvážnost jí dostaly tam, kde je teď. Na jednom plese se seznámila s okouzlujícím mladým mužem. Knihovníkem, jak se ukázalo o něco později, a zároveň také členem vládnoucího rodu, ovšem jen opravdu vzdálené větve. Zamilovala se, bezhlavě a naivně. Ze začátku to vypadalo opravdu dobře. Začala trávit čas v knihovně se svým milým a bylo to, jako by se opakoval příběh jejích rodičů, ovšem bez toho špatného konce. Ten si nepřipouštěla. Díky tomu se naučila lépe ovládat svou magii, ale hlavně poznávat svou vlastní moc i jinak, než jak ji to učil otec. Ovšem vypadalo to, že knihovníci jsou pro její rodinu opravdovým zmarem. Její milý se zasnoubil s jinou výše postavenou dívkou a jí to vlastně ani neoznámil, zjistila to na plese, na kterém byla sama. Bez své sestry, které by se mohla vrhnout do náručí a která by jí jistě s láskou odvedla. Jenže Ginger tu nebyla a Shay nevěděla, co dělat, takže bezhlavě utekla z domu, kde se ples konal a zhroutila se na schodech chrámu u města, kde plakala.

Přesně tak jí našla Dryden a vzala jí dovnitř do chrámu. Shay se jí svěřila se svou bolestí a nechtěla se s touhle ostudou vracet domů, i když věděla, že rodiče by jí nic z toho nevyčítali. Dryden jí tedy nabídla, aby se stala její učednicí, což Shay s vděkem přijala. Do domu svých rodičů a za svou sestrou se tehdy podívala naposled. Jen jim došla oznámit, že jde do učení na velekněžku a rozloučila se s nimi. Od té doby její kroky vedla Dryden, která jí připravovala na dráhu kněžky, jakožto svou jedinou učednici. V Bakirahu tehdy nebyla žádná jiná, což bylo pro Shay jen dobře.

Ovšem Shay dlouho pronásledovala ona noc, která jí na tuto cestu dovedla. Stále se cítila ponížená a hlavně zrazená svým vlastním srdcem, které jí k tomu muži dovedlo a stále jí k němu poutalo, tudíž se rozhodla potlačit své city, alespoň ty milostné. Nelze říct, že by se nesetkávala s předsudky, stále byla dcerou svých rodičů, což jí někteří škodolibí dvořané rádi připomínali. Neustále zraňovali její ego a pýchu až jí tím dohnali k tomu, že se neoficiálně své rodiny zřekla a přestala používat své příjmení. Navíc jako učednici jí tehdy nikdo nebral moc vážně, což jí také dost zraňovalo.

Uběhlo několik desetiletí, možná i pár staletí, kdy byla Shay neustále připravována a trénována k tomu, aby po Dryden byla schopná převzít její místo, až přijde ten správný čas. Ten nastal pár let po Shayiných třístých narozeninách. Dryden odstoupila, aby mohla trávit čas se svým druhem, vladařem Bakirahu, a Shay nastoupila na její místo, protože žádná z kněžek neměla nic proti. Tak se tedy dostala Shayna na jednu z nejvlivnějších pozic ve vílím království, což donutilo většinu víl v Bakirahu, aby jí brali vážně a stejně tak její rodinu, ovšem s tou Shay už v kontaktu nebyla. 

Nelze říct, že by život velekněžky byl pro Shay něco snadného. Hlavně se díky tomu dostala na všechny dvory, ač jejím domovem stále zůstával Bakirah, kde měla svůj chrám, o který se má starat, hodně času strávila i v Keratu, kde se spřátelila s tamnější velekněžkou a pronikla tak do umu intrik a pletich, kterým byl tento dvůr opletený. Ač to bylo podivné, tak jí podobní věci šli a byla tam jako ryba ve vodě. Také samozřejmě navštívila ostatní království, ale nezdržovala se jen na území víl. Navštívila i Fiplin a také Illyrisjké pohoří, což se jen tak někomu nepovedlo. Ovšem být pohlednou velekněžkou jednomu otevře dveře na spoustu míst.

Tak se tedy stalo, že z vstřícné dívenky se stala mocná velekněžka, která si je velmi dobře vědoma své moci a vlivu a neštítí se občas sáhnout po nějaké intrice, aby dosáhla svého.