Historie

Byla zima, někdy na přelomu starého roku s novým, když v jednom z domů v Evasiru začala mladičká Madelei rodit. Z počátku klidný a vyvážený porod nakonec nabral úplně jiný spád a zatím co stavení naplnil křik malého chlapce, život jeho matky vychladl a zůstalo po ní jen bezvládné tělo, ležící na posteli. Seawell byl ještě malý, aby pochopil, že je v jeho rodině jedno nevyplněné místo, po smrti jeho matky se o něj starala jeho starší sestra Moira a otce jako dítě vídal jen velice zřídka. Pokaždé když jej viděl, obvykle domů donesl velké množství peněž nebo cenností. Možná i proto nabyl dojmu, že jeho otec bude velice vysoce postavená osoba, která hodně vydělává a často básnil o tom, že jednou bude jako on.
Učit se a trénovat začal v poměrně mladém věku a jeho sestra měla ty nejlepší předpoklady, aby jej naučila vše, co sama umí. Občas byl ostatními dětmi v okolí označován za dívku, jelikož většinu svého volného času trávil právě s Moirou a její kamarádkou Nazare, se kterými se trénoval v létání a boji. Nazare ho učila číst a psát, zatím co Moira využívala své lukostřelecké dovednosti, aby bratra naučila používat luk s tou největší precizností, jakou dokázala. V době jeho nástupu na povinný výcvik už byl luk, který od Moiry dostal, konkrétně luk jeho otce, jelikož ten jej od narození syna nikdy nepoužil, se stal už téměř jeho součástí a neudělal bez něj ani krok. Během výcviku se zaměřil spíše na zvýšení své síly a na nabrání potřebné svalové hmoty, neboť pro něj bylo létání o něco těžší, jelikož svaly příliš netrénoval.  Konkrétně to nechal být do té doby, než ho létání vysilovalo natolik, že by mohl jednou jeho let velice špatně skončit. Strávil několik týdnů nepřetržitého tréningu a učením se s poryvy větru (nikdy se neuvědomil, že by mohl být obdařen magií po matce, myslel si, že to dokáží všichni a nechtěl se ztrapňovat otázkami, kdy by se jich ptal na takovou banalitu). Mnohdy padl k večeru vyčerpáním, ale nikdy se nevzdával a druhý den ráno už opět v plném nasazení stál venku pod širým nebem, aby mohl trénovat a znovu se tak dostat do té správné kondice. Díky své vytrvalosti, dobré nátuře a rychlému způsobu učení si vysloužil na čas celkem slušný respekt, během výcviku se mu jen tak někdo nevyrovnal, co se týkalo střelby z luku, ale jakmile nastal čas vzít do ruky rukojeť meče, všechno se vrátilo do starých kolejí.
Seawell sice věděl, jak je potřeba napnout tětivu luku, aby šíp letěl dokonale na svůj cíl, ale jakmile měl místo luku držet meč jeho tělo i mysl nedokázaly spolupracovat. Ať se snažili, jak chtěli, ukazovali mu různé techniky, dokonce i on se snažil. Byl neúnavný a dalo by se říci, že byl vytrvalý dost dlouho, pokaždé působil s mečem v ruce neohrabaně a nešikovně. Chvíli se s ním bránit zvládl, ale vždy cvičné souboje nakonec prohrál. Tento boj nakonec vzdal a považuje ho za jeden ze svých nejhorších neúspěchů v životě.
Výcvik jako takový pro něj skončil a on byl připraven čelit zaměstnání svého otce. Celý život naivně věřil, že má nějaký status ve společnosti, a že jej otec do tohoto statusu zasvětí právě po dokončení výcviku až bude připravený. Těšil se domů a dalo by se říci, že ten osudný den domů pospíchal. Neví, jestli něco podvědomě tušil, nebo to celé byla jen náhoda, že skutečně domů tak pospíchal, že mu nebylo cizí pomoct si díky větru, aby přece svou cestu ještě urychlil. Když dorazil domů, rozrazil hlavní dveře, ale nikoho nenašel. Moira na něj čekávala obvykle hned v jídelně, často i společně s Nazare, ale dnes byla jídelna tichá, celý dům byl překvapivě tichý na to, jak uměla jeho sestra být hlasitá – ať už dělala cokoliv. Po zádech mu přejel mráz, když k jeho uším dolehl výkřik jeho jména. Hlas jeho sestry zněl naléhavě a on neváhal ani minutu. Vzal do ruky luk a šíp, napnul tětivu a vydal se za hlasem své sestry. Vyrazil dveře do jejího pokoje, aby viděl něco, co skutečně nečekal. Všechno, se v něm v tu chvíli mohlo zlomit se právě nejen zlomilo, ale rovnou roztříštilo na miliony kousků a rozprsklo se po zdech pokoje. Jeho sestra s očima od slz, velkými fialovými modřinami a už jen od pohledu pochroumanými křídly, ležela pod mohutným tělem jejich otce, který se rozhodně netajil tím, že v ruce drží dýku, s níž ohrožuje svou vlastní sestru. Oba jen lehce odění, Moira s potrhaným oblečením, otec viditelně opilý a plný vzteku. Sea neměl tolik síly, aby mu chtěl ublížit, ale svou sestru miloval mnohem více než otce, jehož nevídal. Orpham něco hlasitě zamumlal, ale nebylo mu rozumět nic než jen pár slabik. A pak velice zřetelné ‚vypadni‘ následované výkřikem jeho sestry, kterou nyní opět dráždil dýkou na holé kůži. Sea uvolnil prsty a šíp zasvištěl místností, proťal srdce jeho otce a na malou chvíli se čas v místnosti zastavil. Jeho sestra křičela a Sea byl zaplněn pocitem zadostiučinění. Trvalo to možná pár sekund, ale přišlo mu to jako věčnost, než upustil luk na zem a rozběhl se ke své sestře, aby ji vyprostil z pod mrtvého těla. A pak společně několik hodin seděli v jídelně a mlčky se dívaly jeden na druhého. 

Jejich vztah se už nikdy nevrátil k tomu, čím byl před Seawellovým zásahem. Moira mu řekla o jejich otci a o tom, že ji znásilňoval už od smrti jejich matky, ale že ten den byl až příliš opilý a obviňoval ji z toho, že jej hodlala opustit. Také mu řekla, že Orpham od smrti jejich matky zanevřel na armádu, ve které do jeho narození sloužil a stal se zlodějem, proto nosil domů všechny ty peníze a cennosti. Moira to nikdy nikomu neřekla, protože se bála, že by ji otec zbil anebo jí více ublížil. Sea své sestře nemohl odpustit, že i když si byli tak blízcí, chtěla utéct z domova bez něj a jeho tam nechat, nebyl žádný slaboch a věděl, že tak činila, protože jí otec ubližoval, ale přesto něco v něm hluboko ho velice bolelo. Od sestry dostal přívěsek s jeho jménem, který mu prý nechala vyrobit matka, než zemřela. O své matce slyšel hodně, mluvila o ní nejen jeho sestra, ale i její kamarádka Nazare. Na přívěsek poté nechal na jeho druhou stranu vyrýt jméno své sestry.
Zůstali ve společném domě ještě několik let, ale přes události v jejich životě se nedokázali přenést. Sea se s jeho dospíváním začal chovat jinak a Moira, která jej znala jako mírumilovného chlapce v něm ztrácela potřebnou oporu. Když si poté našla muže a Sea si s ním nebyl jistý a poprali se, byla to poslední kapka v jeho vztahu se sestrou, a nakonec vzájemně souhlasili, že by se jejich cesty měli rozejít. Sea odešel a dal se k armádě, kde prošel ještě dalším výcvikem. Nakonec ovšem i tady upustil od výuky boje s mečem, a naopak se pokusil naučit něco jako boj beze zbraně na blízko. Ani v tomto však absolutně nevynikal. Nakonec i přes své nepohodlí této snahy nechal a místo k řádovým vojákům byl přiřazen mezi lučištníky. Žije poněkud na volné noze a z velké části mimo města. Rád loví zvěř a přespává pod širým nebem. Se svou sestrou je už jen v minimálním kontaktu, nenavštěvují se, ale jednou za čas se objeví nějaký ten dopis nebo vzkaz. Seawell obvykle na tyto dopisy neodpovídá, ale jako jedinou sentimentální vzpomínku si je schovává a nosí neustále sebou. Občas si je pročítá znovu a zpětně, když je někde na cestách.
Během těch všech let měl nakonec několik aférek, jednu dokonce s kamarádkou své sestry, Nazare. Všechny jeho vztahy se nakonec rozpadly a nikdy v nich nebyl spokojený. Díky těmto aférkám nabyl dojmu, že ženy nejsou hodny jeho přetvářky a je pro něj velmi obtěžující před nimi svou přetvářku milého chlapce používat, ale jakožto hravý muž, co si rád zahraje na vřelou náruč a užije si jednu krásnou noc, tyto praktiky užívá i nadále.

Zajímavosti

• Celým jménem se jmenuje Sealon Welliö Cornae

• Preferuje oslovení Seawell nebo také zkráceně Sea.

• Na krku nosí přívěsek na kožené šňůrce, tento přívěsek dostal od své matky. Je kulatého tvaru a je na něm vyryto jeho zkrácené jméno, tedy Seawell. Na jeho druhé straně je jméno jeho sestry.