top of page

PŘÁTELSKÉ

BYTOSTI

Bytosti, jejichž prvním instinktem není vás zabít. Často jsou to stvoření, které vám spíše pomůžou nebo si vás nebudou všímat, pokud se o ně nezačnete zajímat sami. Některé žijí společně s vílami či lidmi, jiné jsou na stejné úrovni jako například Dragonisové nebo Sereni. Můžete je potkat běžně, pokud se necházíte na místech, kde se obvykle vyskytují.

 

Pro hráče: Je možné je využít v postech, ovšem nezapomínejte, že i tyto stvoření mají nějaké způsoby chování. Sankoriové, Torryn, Leanan jsou nižší víly, které jsou v podstatě jen nehratelnými humanoidními nižšími vílami. Můžete je potkat ve městech dané říše či na jiných místech, na kterých je možné je potkat.

Arwopo

Výskyt: louky, pole, pláně

Výška: max. 50 cm

Cenné části:

  • Roh

  • Packy

Tenhle králíku podobný tvor pochází z Bakirahu. Arwopo na rozdíl od králíka nemá jednolité zbarvení, ale jeho tělo je pokryté širokými pruhy, ve kterých se střídá bílá a černá. Sem tam bývá místo bílé třeba pískově nebo béžové zbarvení. Od obyčejného králíka ho jednoduše odlišíte právě díky zbarvení ale také ocasu, který připomíná spíše ocas nějaké kočkovité šelmy, který je zakončený hustějšími a delšími chlupy. Dalším zásadním rozdílem je roh, který mu vyrůstá z čela. Bývá zpravidla tmavý a směrem ke špičce světlá. Nepatří mezi plaché tvory, takže není problematické na něj narazit, ačkoliv to ne vždycky bude příjemné setkání. Sice dorůstá do velikosti maximálně většího zajíce, ale dokáže znepříjemnit život, jelikož není magickou bytostí pro nic za nic. Ovládá některá základní kouzla, která často používá k různým naschválům, ať už na jeho pronásledovatele nebo na nic netušící kolemjdoucí. Sdružují se v menších skupinkách, které čítají maximálně 10 členů. V některých částech Otherkionu je chovají podobně jako právě králíky, ovšem nebývá to zrovna jednoduché, protože ač jsou schopni si vybudovat určitý vztah ke svému majiteli, tak jejich škodolibá povaha je pořád nutí dělat určité naschvály. Nejčastěji je potkáte na rozlehlých pláních, polích nebo loukách, také řidší lesy jsou jim domovem. Jsou to býložravci, takže často zemědělcům chodí na úrodu. Můžou být tedy považováni i za škůdce. Jejich kožich se používá na výrobu oblečení nebo potahů. Pokud jde o nějaké cenné části, tak k nim zajisté patří roh, ze kterého se dají vyrábět různé prášky do lektvarů, mastí nebo může být přísadou do kouzla. Pak jsou to i jejich packy, které nosí štěstí či smůlu, v tomto ohledu záleží na tom, zda Artwopo zemřel spokojený, či jako lovná zvěř. Většinou se tedy nedoporučuje je vyloženě lovit, protože to může mít právě neblahý vliv na následné využití.

Blemmy

Tato bytost nepobrala moc inteligence, ovšem většinou bývá neškodná. Blemmy je asi pět metrů vysoký člověku podobný tvor. Vytáhlé tělo, které je porostlé mechem nebo jinými rostlinami, má dlouhé ruce, které mu končí u kolen. Při chůzi se často hrbí. V obličeji má jen prázdný oční důlek, což jasně značí, že je slepý a řídí se tedy podle svého sluchu a čichu. Široká ústa plná ostrých zubů jsou většinou roztažená do širokého úsměvu a z hrdla mu vychází vysoký otravný smích. Blemmyové jsou v podstatě neškodní, pohybují se ve skupinkách okolo pěti jedinců a převážně jsou k vidění v lesích. Kupodivu mají rádi lidi a rádi je otravují. Inteligencí by se dali přirovnat k malým dětem. Jejich jediným dorozumíváním je smích, který je v jejich podáním určitou formou řeči, které ale nikdo jiný nerozumí. Živí se většinou houbami, bobulemi nebo menšími živočichy, které zvládnou ulovit. Jejich smích se hodně rozléhá, což bývá důvodem, proč se jich často chtějí obyvatelé vesnic poblíž lesů zbavit. Blemmyové jsou sice neškodní a přátelští, ale velmi lehce se urazí, a pak jsou agresivní a mstivý. Jsou pak schopní vyhladit i celou vesnici, jen proto že se je někdo snažil odehnat. Z jejich těla se asi nejvíce dají upotřebit jejich hlasivky nebo některé zuby, které se používají jako talismany, či jako součást lektvarů, zaklínadel nebo léků.

Blemmy.jpg

Výskyt: lesy, hory

Výška: 5 metrů

Cenné části:

  • Hlasivky

  • Zuby

Leanan

Leanan.jpg

Výskyt: Illivenas, domovina Oáza souříčí Čtyř

Výška: max 2,2 metrů

Cenné části:

  • Drápy

  • Kůže

Nižší víly, které jsou známé především obyvatelům Illivenasu. Vzdálení příbuzní Serenů, kteří si toho vzali více z koček, jelikož jim zůstala dolní část těla jako kočkovitým šelmám a trup, ruce a hlava částečně humanoidní, ačkoliv i obličej má více kočičí rysy než lidské či vílí. Leanani jsou velcí asi jako koně. Celé jejich tělo je pokryto srstí a je vzorovaná jako u jiných kočkovitých šelem. Panter, jaguár, lev, levhart nebo tygr. Trupy, které navazují na čtyřnohou část jejich těla, jsou podobná lidským, ať se týče proporcemi nebo i tím, že mají celkově vlastně šest končetin, jelikož z trupu jim logicky vyrůstají ještě ruce, které jsou ale místo nehty zakončené vysunujícími drápy. Hlava opět více připomíná kočku než člověka, ovšem výjimkou jsou vlasy, které mají často spletené do copánků nebo dredů. Muži i ženy si je udržují delší. Bývají to velmi silní a zdatní bojovníci, takže je často uvidíte jako elitní jednotku, která stráží hlavní město, nebo jsou jako ostraha na nejrůznějších událostech. Nemluví a komunikují mezi sebou pouze myšlenkami, pak komunikují už jen s vladařem, který je jejích přímým nadřízeným. S nikým mimo jejich druh a vladaře Illivenasu nekomunikují, takže vypadají spíše jako němí. Jsou to věrní a inteligentní bojovníci, které byste nechtěli mít proti sobě v souboji. Umí využívat snad celé spektrum zbraní a k tomu i svoje drápy. Mají citlivější sluch a čich, čímž dosahují až na úroveň vznešených víl. Taktéž nemají problém vidět ve tmě a jejich krok je velmi lehký, takže je téměř nemožné je slyšet, pokud nechtějí být slyšeni. V dřívějších dobách byli Leanani loveni pro jejich zuby nebo drápy, občas jen pro zábavu, aby si vznešené víly nebo i lidé dokázali svoji sílu a zdatnost. V té době se také jejich zuby nebo drápy využívali k výrobě zbraní nebo do amuletů. Jejich kůže pak byla využívána pro šití oděvů. V současné době je ale jejich zabíjení stejným prohřeškem jako zabíjení jiných nižších víl s inteligencí na úrovni lidé nebo víl. 

Pooka

Duch stromů nebo také ochránce cestovatelů. Pooka má více označení, ale všechny patří jednomu a tomu samému stvoření, které se objevuje na cestách a snaží se navést dobrodruha nebo cestovatele na tu správnou stranu. Pooka si dobře uvědomuje, že vypadá děsivě. V podstatě vypadá jako stín, který vyrůstá ze stromu nebo z kamenů u cesty, ze zářícíma očima. Ovšem tento vzhled využívá k tomu, že se objevuje u cesty, kterou byste zvolit neměli, jelikož vás pak čeká něco nepříjemného. Pooka má v podstatě předtuchy a silný cit pro nebezpečí, takže se snaží ostatní z této cesty svést. Také může ale sloužit jako varování toho, že se nějaké nebezpečí blíží, jelikož v takovém případě rychle zmizí, jako by snad u cesty ani nikdy nebyla. To bývá jasná zpráva, že byste měli vzít nohy na ramena stejně jako ona. Snaží se varovat, jak před obyčejným nebezpečím jako jsou například zloději u cesty nebo nájemný vrah mířící tímto směrem, ovšem varuje i před nadpřirozeným nebezpečím, které představují některé nepřátelské bytosti. Ovšem nikdy si nemůžete být jistí, která z možností to právě je. 

-navádí na správnou cestu, mizí, když se blíží něco zlého. Pooka není moc snadná na lapení, ale je to možné, pokud máte dostatečnou trpělivost. Je potřeba kolem stromu nebo kamene na rozcestí, kde se Pooka zjevuje, natáhnout provaz z hedvábí, který je namočený ve víně. Pak už zbývá jen čekat, dokud se Pooka neodhodlá vám nebo někomu jinému dát varování před nebezpečím. V případě, že se objeví u daného stromu nebo kamene, nebude moct zmizet, dokud vy nebo někdo jiný kruh nepřekročíte. Chycená Pooka ovšem nebývá moc přívětivá a milá, navíc pak můžete zapomenout na to, že by vám, kdy ještě některá pomohla. Jedinou cenností, kterou vám tohle chycení poskytne jsou její oči, které se využívají při rituálech nebo různých kouzlech. Pooka ale dokáže žít i bez nich, kdy ale přestává lidi varovat před nebezpečím, ale začne je tam navádět. Proto je lepší Pooku raději zabít než ji nechat na živu bez očí.

Pooka.jpg

Výskyt: v okolí cest, hlavně rozcestí

Výška: z kamene nebo kmene vyleze maximálně na délku 1 metru

Cenné části:

  • Oči

Sankori

Sankori.jpg

Výskyt: Kerat, vojenský tábor

Výška: max 1,9 metru

Cenné části:

  • Šupinatá kůže a ostny

Nižší víly, které mají své postavení ve společnosti a nejsou považovány více za zvířata. Sankoriové pochází z Keratu, kde platí za elitní vojáky, jejichž jednotky má na povel dědic nebo samotný vladař, kterým se zpovídají a nemají jiné velitele. Kromě toho na ně ale můžete narazit i v armádě, kam jsou vysláni, aby se zapojili do boje proti čarodějkám. Ač je Sankori humanoidní typ, člověka připomíná jen proporcemi těla. Celé jejich tělo je pokryté šupinatými pláty, které fungují na principu brnění. Z hlavy, ramen, předloktí a vršku stehen jim vyrůstají ostny, přičemž z loktů vystupuje dlouhý osten. Z lopatek vyrůstají úzká křídla, která pokud je nepoužívají mají složená tak, aby zabíraly co nejméně prostoru. Páteř jim pokračuje v hadovitý ocas. V obličeji byste jen těžko hledali oči, protože je mají skryté za „přilbou“ ze šupinatých plátů. Ovšem jejich tvář by se jen těžko dala popsat jako pohledná. Oči jsou jen temné důlky, ústa jsou beze rtů a nos představují jen dvě úzké škvírky. Sankoriové působí na první pohled děsivě, což je oprávněné. Nemají titul elitních vojáků jen tak, zvládnou ovládat spoustu zbraní, a to velmi dobře. Jejich tělo funguje jako brnění a jsou odolní i vůči psychickým útokům ze stran jiných nižších víl. Nezaútočí, pokud k tomu nemají rozkaz, ale asi byste se s nimi jen tak neměli pouštět do boje. Magii nepoužívají, jelikož k boji ji nijak nevyužijí. Ačkoliv jsou to bytosti, které se považují za osoby a ne zvířata, tak i tak jsou po smrti některé jejich části upotřebeny jinak. Z jejich šupiny a přirozeného brnění se vytváří zbraně, štíty, rukavice a samozřejmě i brnění samotné. Bývá velmi odolné vůči fyzickým útokům a přilby brání například i proti psychickým útokům. 

Sarob

Na první pohled možná děsivá bytost, ovšem zdání v tomto případě klame. Sarobové jsou malý a křehcí tvorečkové, jelikož nejsou vyšší než jeden metr. Ačkoliv můžou působit opancéřovaně, tak jejich krunýře nejsou natolik odolné, aby odolaly kovu. Ovšem na druhou stranu vládnou velkou silou a jsou schopni unést až padesátinásobek své váhy. Jsou velmi zruční a šikovní, což je často řadí mezi dobré služebníky, proto je často potkáte právě v domě víl. Nejčastěji těch keratských, jelikož právě z tohoto království Sarobové pochází. Rozumí jazyku víl a lidí, ovšem sami jím nemluví a mezi sebou se dorozumívají prostřednictvím zvuků, které připomínají syčení a klapání. Jsou velmi učenliví a ve chvíli, kdy se nějaký Sarob narodí do služby, tak v rámci kolektivního vědomí ví, co má dělat. Pokud je potkáte mimo osídlené oblasti, tak se často budou bát víc oni vás než vy jich. Jsou to převážně noční tvorové, jelikož jejich zrak je uzpůsobený k tomu, že vidí i v absolutní tmě. Žijí převážně v podzemí, lesích nebo horách. Na rozlehlých planinách je najdete jen těžko. Živý se hmyzem či menšími obojživelníky. V případě služby jsou ale přivyklí i na denní režim. Žijí v koloniích, které čítají padesát až sto jedinců, kteří sdílí kolektivní vědomí. Zraníte-li tedy jednoho, vědí o tom všichni najednou a rychle se tak mohou stáhnout. Nejsou útoční a nebezpeční. V podstatě spíše utečou, než aby vám ránu vrátili. Většinou se nezabíjí kvůli jejich částem, ty se odebírají po smrti.

Sarob.jpg

Výskyt: lesy, hory, podzemí, osídlené oblasti

Výška: max 1 metr

Cenné části:

  • Oči

  • Čelisti

Serpopard

Serpopard.jpg

Výskyt: louky, pláně, travnaté plochy

Výška: max 1,5 metru

Cenné části:

  • Chapadélka

Kočce podobné stvoření, které nejčastěji najdete na rozlehlých pláních v Bakirahu, ovšem odtamtud už se v současné době rozšířila na všechny rozlehlé travnaté plochy. Můžete u ní najít kupodivu veškerá zbarvení jako u obyčejných koček, což často evokuje to, že by se mohly dát chovat i doma. Ovšem to platí zejména pro mláďata, která jsou v prvních několika měsících velká asi jako obyčejná kočka. Odmyslíte si čtyři chapadélka, která jim rostou ze zad nad předními tlapami, které jsou zakončené ostny. Ty využívá Serpopard k lovu. 6iví se hmyzem, malými hlodavci a později v dospělosti i středně velkými zvířaty, ať už šelmami nebo býložravci. V dětství tedy mají koťata různé odstíny, o které přicházejí během růstu a dospívání, kdy většina nabírá černou nebo tmavě hnědou barvu. Výjimečně jsou k vidění i béžový jedinci. Dospělí jedinci dosahují velikosti tygra. Serpopardi jsou poměrně neškodní tvorové, kteří na lidi nebo víly útočí zřídka kdy, většinou je musíte nějak vyprovokovat nebo je ohrožovat, jinak jsou spíše hraví. To jim zůstává od koťat až do dospělosti, kdy rádi provokují a hrají si. Jen si musíte dát pozor, abyste je vy svým jednáním ve hře neohrozili, pak dokážou být i nebezpeční. Stejně jako jakákoli kočkovitá šelma. To platí přes den, tehdy jsou hraví, ovšem v noci loví, tudíž nemají problém vidět ve tmě a většinou co se hne, to považují za svou kořist. Doporučuje se tak, že pokud je chcete lovit, tak byste měli zvolit denní dobu. Nežijí ve smečkách, ale v párech, které tvoří na celý život. Mláďata pak po dovršení jednoho roku opouštějí rodiče a jodu si hledat vlastního jedince do páru. Lovci se u nich primárně zaměřují na jejich chapadélka, ze kterých se vyrábějí hroty šíp, nebo jsou přísadami některých rituálů či zaklínadel. Jsou i případy Serpopardů, kterým byla chapadla oddělena a žili pak bez nich. Problém pak je, že je nepřijal jejich druh a museli dožívat v zajetí.

Shedim

Stvoření, jehož domovem je Dyribthanský průsmyk, jinde se jeho výskyt už po dlouhou dobu nezaznamenal. Nebo o tom alespoň nejsou zprávy. Lidská hlava, která má místo úst změť různých kusadel, je potažená popelavě šedou kůží. Oči jsou v podstatě jen bělmo. Tělo pak vypadá jako mrak hustého kouře, ze kterého vyčuhuje spoustu rukou. Jejich množství se odhaduje od dvaceti do padesáti. Shedim je vysoký asi tři metry a na délku má dva. Nejedná se tedy o žádného prcka. I přes svůj děsivý vzhled se jedná o plachého tvora, který živým bytostem nijak neubližuje. Jedná se totiž o nekrofága, který v Průsmyku sbírá mrtvá těla, kterými se živí. Sám nezabíjí, pokud není v ohrožení. Ze svých úkrytů, které má ve skalních skulinách nebo v podzemí, vylézá jen v noci, kdy hledá svou potravu. Nemluví, ale dokáže s vámi komunikovat prostřednictvím myšlenek, což bývá děsivé, jelikož jeho myšlenky zní dutě, jako by přicházely ze všech stran, ale zároveň odnikud. Nezaútočí na vás, jelikož to nemají v povaze. Pokud se s nimi přijdete dohodnout, nemají problém vám vyhovět. Ovšem není radno je připravovat o jídlo, které už našli. Můžete je požádat, aby vás nechali projít mrtvé, které oni ještě neprošli, ale nechtějte po nich, aby vám vydali těla, která už si samy nasbíraly. V případě útoku z jejich strany používají své četné ruce, nebo vás nechají nadýchat kouře, kterým je tvořeno jejich tělo a který je prudce jedovatý. Ovšem také právě tento dým je často přísadou do lektvarů, používá se k výrobě léků či protilátek, nebo i k výrobě jedů.

Shedim.jpg

Výskyt: Dyribthanský průsmyk, podzemí (?)

Výška: max 3 metry

Délka: 2 metry

Cenné části:

  • Kouř

Schrat

Schrat.jpg

Výskyt: lesy

Výška: max 1,2 metru

Cenné části:

  • Mech

  • Dřevo

S velkou pravděpodobností si ho na první pohled spletete s obyčejným kamenem, pokud nevíte, co máte hledat. V podstatě jsou jejich těla složená z kamene a kořenů. Mají různý počet nohou i rukou a stejně tak mívají vícero obličejů. Zpravidla dva až tři. Nepatří zrovna k nejmilejším bytostem, i když na vás nezaútočí, tak bývají často nerudní a raději si hrají na kámen, než aby s vámi jakkoli mluvili, či projevili svou přítomnost. Kdy ovšem svou přítomnost dají najevo, tak to bývá z důvodu, že nějak škodíte lesu nebo jeho obyvatelům. V takovém případě se dokážou ozvat a klidně mohou všechna jejich ústa hovořit najednou, ideálně každá něco jiného a pěkně nahlas, aby se překřičela. Můžete tedy čekat hlasitou a nerudnou přednášku a pokud si snad dovolíte být drzí, tak může přijít nějaká kletba. Většinou se omezují na na první pohled neškodné věci. Zakopávání o vlastní nohy, nešikovnost celkově a zamezení vám přístupu do hustých lesů, abyste netropili škodu. Schratové žijí samotářským stylem života, takže jich nenajdete moc na jednom místě. Maximálně populace jsou dva až tři na pěti kilometrech. Také se logicky vyskytují pouze v lese, často na jeho okrajích, kde hlídají hranice. Ovšem nachází se i více uvnitř, aby dohlíželi na návštěvníky. V případě zaútočení na ně, se můžete těšit na pěknou kletbu, a hlavně obyčejné zbraně budou vůči nim neúčinné, tudíž si zbytečně přivodíte potíže a výsledek nebude žádný. Pokud jde o to, jak se dají nějaké části jejich těla využít, tak jde o mech, který na nich roste, který je vzácný a přidává se do lektvarů, zejména léčivých. Stejně tak se dají využít i dřevnaté části jejich těla. Dřevo z jejich těl se dá využít i jako součást nějaké zbraně, kterou pak posiluje.

Sličný lid

Skřítci nebo také sličný lid, avšak pro tyhle stvořeníčka má snad každý nějaké další označení. Jsou to drobné bytůstky, které se objevují na místech, kde jsou potřeba. Nejedná se o žádné velikány a vzhledově jsou také odlišní. Ovšem nedosahují větší výšky než dvacet centimetrů, ale někteří můžou být klidně stejně velcí jako motýl. Jedná se o velmi přátelské, ale plaché bytosti. Žijí obvykle v lesích, kde mívají obydlí v korunách stromů, schované před zraky jiných. Starají se o přírodu a pomáhají těm, kdo jdou v nouzi, nebo odměňují ty, kdo nějak pomůžou lesu, ve kterém žijí. Jako odměnu pak dostávají jídlo, nebo nějaké drobné dárky. Nečekejte žádné mocné artefakty, ale možná se objeví nějaký amulet pro štěstí nebo čisté oblečení. Mají malou magickou moc, která je spjatá s přírodou a využívají jí jen pro dobro. Nejsou to nějací bojovníci a před kýmkoli, kdo se chová nepřátelsky utíkají. Jejich společenství může čítat až stovky jedinců a pokud se někam vydají, tak málokdy samy, ale alespoň v menší skupince. Jsou opatrní a lidem či vílám se zjevují málokdy. Pokud se vám ale ukážou, můžete to brát jako určité štěstí a hlavně to, že do vás tyto bytůstky vkládají určitou důvěru. Málokdo se vydává je opravdu lovit, protože tyto bytůstky jsou tak hodné, že jsou ochotné vám výměnou za nějakou menší službičku nebo pomoc dát ty části jejich mrtvých, které potřebujete. Vyhýbají se boji, takže pro ně je to určitý pocit bezpečí, a navíc i možnost, jak získat určité věci, ke kterým si sami nedopomůžou. Z jejich těl jsou upotřebitelné k magii zejména křídla, ocásky anebo oči. U některých i vlasy. Všechno bývá přísadami některých lektvarů nebo amuletů a hlavně potřeby, které mohou zesílit kouzla. Primárně ochranná.

Sličný lid 2.jpg

Výskyt: lesy

Výška: max 20 cm

Cenné části:

  • Křídla, ocásky

  • Oči, vlasy

Sličný lid 1.jpg

Tamanes

Tamanes.jpg

Výskyt: poblíž nebezpečných stvoření, lesy, louky

Výška: max 2 metry

Cenné části:

  • Masky

Přátelská bytost, kterou asi nechcete potkat, protože to znamená, že jste jen krůček od toho, abyste padli do spárů smrti nějakého nadpřirozeného nebezpečí. Zatímco Pooka vás jen navádí na správnou cestu dál od nebezpečí, Tamanes vás přímo od nebezpečí odvádí, když jste už příliš blízko. Jeho skutečnou podobu uvidí jen málokdo. Jedná se o postavu s šedou kůží a šesti rukama, která je zahalená do stejně šedého oděvu a kápě jako je jeho kůže. Mohl by působit až jako přízrak. Nemá vlastní tvář, tudíž se často skrývá za nějakou masku. Tou bývají milovaní osoby, které se snaží pomoci. Dokáže tedy přebrat vzhled osoby, kterou člověk poslechne, ať už se jedná o mrtvou či živou osobu z jeho života. Napodobí její vzhled i hlas a v podstatě i chování a používá slova, která by použila ona. Umí se totiž napojit na mysl dotyčného a tyto znalosti z ní načerpat. Nezabrání mu v tom žádný mentální štít nebo odmítání. Jako jeden z mála také není z těch, kdo by jakkoli bojoval. Pokud se vám ho tedy podaří najít a patříte mezi ty, kdo ho chtějí zabít, tak s ním nebudete mít téměř žádnou práci. Jen počítejte s tím, že na sebe vezme podobu vámi milované osoby, kterou budete muset zabít. Bude na vás mluvit jejím hlasem a bránit se jejím tělem. V podstatě chabý obranný mechanismus, ovšem jen tak na něj nezapomenete. V přirozené podobě je vysoký kolem dvou metrů a hubený, ovšem výšku umí přizpůsobit, jak bylo řečeno. Nehledě na to, že budete nadále vystaveni nebezpečí, před kterým vás chtěl zachránit. V případě lovu na něj, jdou lovci především po jeho maskách, které má vždy někde schované. Představují právě jeho schopnost se měnit a přebírat aspekty osob, které jste znali. Využívají se na výrobu lektvarů či kouzel a rituálů, které mají buď posílit magii přeměny nebo vylepšit maskovací kouzla.

Torryn

Nižší víly, které stejně jako Leanani pochází z Illivenasu. Na rozdíl od nich, ale jsou momentálně roztroušení po celém Otherkionu. Jedná se o bytosti, které svou inteligencí patří do stejné kategorie jako lidé nebo vznešené víly. Mají z velké části lidskou postavu, ve které se kříží některé znaky s ptáky. Hruď, trup a slabiny jim pokrývá peří, které může mít nejrůznější barvu. Dalším znakem, který je připodobňuje k ptákům, jsou ptačí křídla, která jim vyrůstají z lopatek a mají vždy stejnou barvu jako peří. Bývají menšího vzrůstu, kdy dosahují kolem metru sedmdesáti. Stejně tak bývají lehcí díky dutým kostem, které jim umožňují rychlý let, ačkoliv jsou tak náchylnější k poranění. Jsou to křehké bytosti, které na své okolí působí jemně a bezbranně. Jsou velmi společenští a komunikativní, kdy občas nevědí, kdy přestat mluvit. I přesto jsou často využívání jako poslové nebo i zvědi, jelikož dokážou komunikovat s ptáky, a právě je používají k výzvědám. Ovšem kromě komunikace s ptáky mají ještě jeden dar. Zpěv. Nejen, že všichni Torryni bývají umělecky nadaní v hudební oblasti, ale někteří dokážou svým hlasem jiné i ovládat. Záleží samozřejmě na síle jednotlivce a jeho vůli či mentálním štítu. Ovládání a vliv trvá jen po dobu jejich zpěvu. Kvůli zpěvu obecně pak také bývají využívání jako zpěváci či umělci na některých dvorech. Dříve byli používaní jako levná pracovní síla a jejich peří jim bylo trháno pro jiná využití. Ať už jako plnění do lůžkovin nebo jako ochranné amulety, či ozdoby. V současné době už toto chování není přípustné a pokud jde o jejich peří, tak se často sbírají vypadaná peříčka nebo někteří Torrynové i dovolují nějaké to pírko vytrhnout

Torryn.jpg

Výskyt: Illivenas, královské dvory

Výška: max 1,7 metru

Cenné části:

  • Peří

bottom of page