top of page

NEPŘÁTELSKÉ

BYTOSTI

Tvorové se zabijáckým instinktem, které ani nemusíte nějak úmyslně vyprovokovat k tomu, aby se vás snažili zabít nebo třeba i sežrat. Často je jejich první instinkt vás zabít. Někteří to ani nedělají kvůli potravě, ale více méně pro zábavu nebo kvůli narušení jejich území, které nemusí být ani vyznačeno. Někteří jsou vzácnější než jiní, ovšem není nemožné na ně někde narazit, pokud jste poblíž jejich místa výskytu.

 

Pro hráče: Je možné je využít v postech, ovšem nezapomínejte, že i tyto stvoření mají nějaký způsob chování. Tyto stvoření jsou tu hlavně pro ty, kdo si budou mít v plánu udělat lovce (mágů i příšer), aby věděli, co vlastně mohou lovit. Případně, co se z nich dá získat. Pokud je využijete v postech bez znalosti jejich zvyků, neměla by vaše postava odejít bez újmy. Případně se může zapojit osud a vaši postavu zranit, uzná-li to za vhodné.

Acari

Acari.jpg

Výskyt: podzemí

Výška: max 30 cm, průměr cca 20 cm

Cenné části:

  • Neporušitelné hedvábí

Drobné bytosti, které dosahují na výšku maximálně třiceti centimetrů, ačkoliv v průměru jedinci mají tak do dvaceti centimetrů. Jedná se o křížence mezi člověkem a pavoukem. Mají pavoučí tělo, ze kterého vyrůstá lidský trup. Pavoučí tělo je pokryté jemnými krátkými chloupky, zatímco nohy jsou holé a jejich konce jsou dostatečně ostré, aby vám dokázaly poranit. Lidské tělo mívá nezdravě bledou až namodralou kůži a proporcemi se dají oddělit ženy a muži Acariů. Nepatří mezi zrovna přívětivé tvory a jsou dost ochranářští, jak vůči svému prostoru, tak i vůči svým sítím. Nebudou mít nejmenší problém vás napadnout, pokud jim dáte sebemenší záminku. I tak jsou to ale bytosti, které jsou docela vyhledávané, jelikož jejich sítě nejsou obyčejné, ale jedná se o neporušitelné hedvábí. Dá se s nimi obchodovat, pokud jednáte opatrně a s rozvahou. Ovšem nečekejte, že budou hromadit zlato nebo peníze, ale prodávají svůj výtvor za roky vašeho života, kdy si oni určí, jaké roky přesně to budou. Můžou vám tak vzít vaše mládí nebo roky ze stáří. Takto vyhandlované roky se pak přesouvají na Acarie, kterému se pak život prodlužuje. Nežijí o samotě, ale naopak v koloniích, a ačkoliv jsou dost soběstační a netouží po společnosti, tak se sdružují právě kvůli tomu, aby dokázali lépe bránit své výtvory. Navíc je nanajdete nikde na povrchu, ale musíte do tunelů, které jsou vybudované v podzemí a křižují snad celé podzemí Othekrionu. Nejúčinnější zbraní proti nim je oheň, jelikož jedinou cenností, kterou od nich nebo z jejich těl můžete získat je právě hedvábí, které vyrábí.

Agmor

Tyhle pavouku podobné tvory najdete dnes už pouze v Dyribthanu. Možná velmi ojediněle v Illyrijských nebo Diamantových horách. Jejich přirozeným prostředím jsou tedy hory a jedná se o dost agresivní a útočné bytosti. Jsou vysocí okolo metru padesáti a jsou zbarveni do hněda, černa nebo šeda. Zkrátka do barev, ve kterých lépe splynou se svým prostředím. Nepletou žádné sítě, ale žijí v průrvách nebo jeskyních vysoko v horách, kde se sdružují do menších skupinek, které čítají kolem šesti jedinců. Živí se podobně velkými živočichy jako jsou oni, což do jejich potravy zahrnovalo i lidi a víly. Po osídlení hor více na jihu se spíše stáhli do oblasti Dyribthanu, kde mohou v klidu přežívat. Nehledě na to, že čarodějnice se je snaží ochočit a využívají je jako dopravní prostředky. Ovšem jejich ochočení není nic jednoduchého, jelikož je potřeba jedince oddělit od skupiny a postupně ho donutit, aby si na vás zvykl, a hlavně aby se vás nepokoušel zabít nebo sníst. Právě kvůli oddělení poté není možné, aby se dále množili v zajetí, jelikož tvoří páry na celý život, a to nejpozději po půl roce od narození. Tudíž už pak není možné je donutit množit se jinak a pokud jsou jednou ochočení nebo vlastně i oddělení od původní skupinky, tak v případě, že se vrátí do divočiny, tak jsou zabiti vlastním druhem. Jejich tělo je pokryté delšími chlupy, které na pohled vypadají jemně, ovšem jsou hrubé a nijak příjemné na dotek. Jejich oči jsou složeny z několika menších, které dokážou dokonale pozorovat prostor kolem nich a přizpůsobit se i podle světla. Mají šest nohou, kdy primárně používají na chůzi a pohyb zadní čtyři, na kterých jsou přísavky, díky kterým se dokážou pohybovat i po kolmých površích či vzhůru nohama po stropě. Přední končetiny jsou pak spíše jen opěrné a složí primárně k boji. Jsou zakončené pevnými čepelovitými kostmi, které jim vystupují z těla. Je těžké je nějak poškodit, což z nich dělá ideální zbraň. Právě pro ty se Agmorové lovili a z těchto čepelí se vytvářelo brnění nebo zbraně. Kromě toho také jsou cenné povrchy zadních nohou, jelikož přísavky na nich se dají využít i na rukavicích či podrážkách bot.

Agmor.jpg

Výskyt: hory (Dyribthan, výjimečně i Illyrijské a Diamantové hory)

Výška: max 1,5 metru

Cenné části:

  • Čepele

  • Kůže z chodidel

Aswang

Aswang.jpg

Výskyt: hory, nížiny u hor

Výška: kolem 5 metrů

Cenné části:

  • Oči

  • Zobák, drápy

  • Peří

Pokud byste chtěli odhadnout kombinací jakých zvířat Aswang je, asi byste dali dohromady jen havrana, což je na první pohled patrné. Dalším je pak ještěr a chrt. Hlava a křídla patří havranovi s černým peřím, které ji z části i na krku a hřbetu. Tělo je chrtí, ale je pokryté bílými nebo světlými šupinami a ocas se zakončením končetin je pak ještěří. Na konci nohou má ostré dlouhé drápy. Kromě čtyř nohou, na kterých se pohybuje, má ještě jeden kratší pár, který by se dal popsat spíše jako ruce, jelikož slouží pouze k tomu, aby držely a chytaly kořist. I pře jeho výšku, která se pohybuje kolem pěti metrů, kdy samci bývají větší než samice, se jedná o běžné magické zvíře, které můžete potkat. Žije sice v horách, kde také hnízdí, ale pro kořist slétává do údolí poblíž hor. Tvoří dočasné páry, kdy jde jen o páření, načež samice kladou vajíčka v hnízdě a hlídají je. Moc daleko se nevzdalují, a proto si často shromažďují zásoby do hnízda, aby ho nemuseli opouštět vůbec. Kromě létání jsou také hodně rychlí při pohybu na zemi. Dokážou vyvinout podobnou rychlost jako vznešené víly, ačkoliv se to vzhledem k jejich velikosti zdá nepravděpodobné. Mezi jejich kořist nespadají, ale jen zvířata či jiné magické bytosti, ale i lidé a víly. Případně čarodějnice. Jen málokdy se něčeho zaleknou a útočí i bez toho, abyste je vyprovokovali. V podstatě jdou po čemkoli, co se hne a mají to za dostatečně velké, aby to mělo smysl lovit. Proto jejich pozornosti často ujdou děti, či menší bytosti. V případě, že se ho někdo vydá lovit, rozhodně by se neměl jít sám. Je lepší jít ve skupině a rozptylovat ho. Aswangové jsou citlivý na hlasité zvuky, což je často zmate a zhorší jejich orientaci v prostoru, protože sluch mají citlivější než zrak a častěji se orientují právě podle něj. Z jeho těla jdou dobře na prodej jeho oči, které se využívají pro kouzla, rituály nebo i do některých lektvarů, pak také zobák a drápy, které se využívají na výrobu zbraní. A v neposlední řadě i peří, které se dá využít při tvorbě talismanů nebo na ozdoby, jelikož neztrácí svůj lesk ani po jejich smrti. 

Barat

V podstatě by se dal popsat jako přerostlý netopýr. Měří kolem metru a čtyřiceti centimetrů, kdy samice bývají větší. Jejich tělo je pokryté černými pichlavými chlupy nebo kůží. I oni mají šest končetin, mezi kterými je uchycena kožovitá blána, díky které jsou schopni létat, ačkoliv by se to mohlo zdát vzhledem k jejich rozměrům nepravděpodobné. Druhý pár končetin u nich slouží spíše jako opěrný a při chůzi ho nevyužívají. Jsou to převážně noční tvorové, jelikož jejich oči za světla vidí jen hrubé obrysy. Ovšem ani za tmy to není o moc lepší, ovšem vidí ostřeji a využívají i termovizi, která je přes den spíše mate, než aby jim pomáhala. Kromě ní ale využívají samozřejmě také echolokaci jako jejich obyčejní zvířecí příbuzní. V rámci své kořisti by se dokázali spokojit i s obyčejnými zvířaty, ale i tak je jejich kořistí primárně cokoliv magického, což poznávají podle pachu. Dokážou tedy výborně stopovat magii. Důvodem je to, že sami nemají žádné magické schopnosti, ovšem dokážou čerpat magii z jiných bytostí, které ji mají a pak ji použít jako vlastní. To spočívá v tom, že načerpají magii jiného a sami ji pak využívají k útoku pomocí jejich echolokace, kdy z ní dokážou udělat i zbraň. Jejich lov spočívá v tom, že nalétávají na svou oběť ze vzduchu, svou vahou ji shodí a pak už se do ní pustí zuby. Jejich let je tichý a téměř nepostřehnutelný. Baraty možná kvůli jejich schopnostem využívají čarodějnice jako druh dopravního prostředku. Ovšem ani je není možné chovat v zajetí, ale vždy je možné jen ochočit jednoho jedince. Jelikož i čarodějnice v sobě mají určitou magii, tak Barati jdou i po jejich krvi, tudíž jsou dost nebezpeční a je lepší je držet pod kontrolou. Také jim čarodějnice často nařezávají blány křídel, aby nemohli jen tak uletět pryč. Je taktéž nutné je držet odděleně, jelikož v případě, že se dostanou do dvojice nebo do skupiny více, tak můžou jednoduše přilákat pomoc. Barati totiž žijí v hejnech a komunikují spolu prostřednictvím echolokace. Jeden je nenápadný a často ho hejno přeslechne, ovšem dva a více jedinců? To už by hrozilo, že celé hejno přiletí. Ačkoliv se vyskytují převážně v Dyribthanu, tak se ojediněle objevují i v horách po zbytku Otherkionu. Tam jsou ale hodně vzácní. Pokud jde o upotřebení některých jejich částí, tak jde o hlasivky a plíce, jelikož v rámci těchto dvou orgánů se přeměňuje a drží jejich schopnost přeměňovat magii na vlastní. Využívají se v různých rituálech, kouzlech nebo i při tvorbě vynálezů.

Barat.jpg

Výskyt: hory a lesy poblíž jeskyní, Dyribthan (výjimečně zbytek Othekrionu)

Výška: max 1,4 metru

Cenné části:

  • Plíce, hlasivky

Jednorožec

Jednorožec.jpg

Výskyt: lesy, louky

Výška: kolem 1,6 metru v kohoutku

Cenné části:

  • Roh

  • Žíně

  • Kopyta

Pokud by někdo hledal mistra maskování, tak je to zcela jistě jednorožec. Světle zbarvený kůň s dlouhou hřívou, který se v podstatě neliší od toho obyčejného. Sice nenarazíte na tmavě zbarvené jedince, ale v dospělosti nabírají jednorožci různé odstíny, ačkoliv nejtmavší je ryzák, tak od bělouše, přes grošáka, izabelu a palomina. Výjimečně se objeví plavák, ale to bývá velmi ojedinělé a často se jedná o nečistokrevného jednorožce, jehož jeden rodič byl obyčejným koněm. V podstatě jsou dvě věci, díky kterým je můžete odlišit od obyčejných koní. Jejich roh a pak oči, které mají různý odstín modré, ačkoliv nejčastější jsou světlé barvy. Problémem ale je, že mistrně ovládají skrytí jejich podoby, takže dokážou zamaskovat roh i barvu svých očí a vám tak nezbude než dát na obyčejný instinkt. Hříbata jsou pak zbarvená jen do čistě bílé barvy, kdy postupně nabírají tmavší odstíny, pokud k tomu mají předpoklady. Ovšem skrývání podoby ovládají stejně dobře jako dospělí jedinci. Pohybují se ve stádech, ačkoliv pokud loví, tak není nic nezvyklého, že se jeden dospělý jedinec odpojí, aby nalákal nic netušícího člověka, načež ho zbytek stáda obklíčí a s človíčkem je ámen. Z toho je asi patrné, že jednorožci jsou masožravci, nejraději loví samotné lidi, které lákají z cest nebo je i sami nahánějí. Dají se považovat i za mrchožrouty, jelikož občas si svou kořist nechávají do zásoby na jedno místě, a pak se k němu vracejí. Nepohrdnou ani zvířecím masem, ale nejčastěji jsou jejich potravou lidé. Jelikož se jedná o dost běžné bytosti, tak bývají považováni za škodnou a občas bývají cíleně zmenšovaná stáda, či úplně vyhlazována poblíž hustě osídlených oblastí. Lovci u nich cílí logicky na jejich rohy, ale pak také na žíně a kopyta. Všechno jsou to přísady do amuletů nebo lektvarů. Z rohu se občas také vytváří šperky, které jsou žádané u nižších víl, kterým pomáhají zakrývat jejich podobu.

Krago

Drobný tvoreček, který jednoduše ujde vaší pozornosti, což bývá chyba, která může být vaše poslední. Krago vypadá jako drobný štír, která do výšky má maximálně pět centimetrů, pokud nemá zdvižený bodec. Na délku pak dosahuje kolem dvaceti centimetrů. Jeho barva bývá tmavě modrá až tmavě zelená, včetně všech odstínů mezi tím. Většinou se jich skloubí i více na jeho těle. Nežijí ve velkých skupinách, ale maximálně v páru, ačkoliv častěji jsou to samotáři. Bývají velmi citliví na narušení jejich území, což bývá nejčastější důvod jejich útoku. V podstatě ani nemusíte vědět, že jste narušili území nějakého Kraga, ale stalo se. Jsou velmi rychlí a často ani nepostřehnete, že se k vám blíží. Stačí mu jedno bodnutí a pokud rychle nevyhledáte pomoc nebo si neuseknete nohu samy, tak můžete skončit jako ledová socha. Ano, přesně tak. Jeho bodnutí vás pomalu začne měnit na led. A nejen, že zmrznete povrchově, ale začnou vám mrznout jednotlivé buňky v těle. Nešíří se to nijak závratně rychle, ale rozhodně je potřeba to zastavit rychle. Pokud se mrznutí dostane do poloviny stehna nohy nebo k trupu, už těžko půjde zvrátit. Nejúčinnější léčbou je protijed, který je vyráběný právě ze samotných Karagů, pak ale lze postiženým jedincům pomoci i prostřednictvím magií chladu nebo léčením magie vody. Tyto dvě možnosti ale bývají velmi zdlouhavé a náročné. Jak pro postiženého, tak pro vílu, která léčbu provádí. Kragové žijí poblíž větších vodních ploch, tudíž je najdete u jezer, řek ale i na pobřeží moře. Patří mezi velmi běžné tvory, takže není nic zvláštního na něj někde narazit. Nedělají rozdíl mezi slanou a sladkou vodou. Stejně tak jsou odolní vůči nízkým i vysokým teplotám, ale jsou velmi citlivý na prudké přechody teplot. Nejcennější částí jejich těl je jejich bodec a jedové váčky, které má uložené v těle. Stejně tak jdou na odbyt i jeho klepeta, která jsou silná a ostrá. V podstatě jimi dokáže přetnout i stehenní kost člověka.

Krago.jpg

Výskyt: poblíž vodních ploch

Výška: 5 cm, 15-20 cm se zdviženým bodcem

Délka: 20-25 cm, 10 cm se zdviženým bodcem

Cenné části:

  • Bodec

  • Klepeta

  • Jedové váčky

Naga

Naga.jpg

Výskyt: pouště, oáza

Výška: průměrně 1,8 metru

Délka ocasu: až 5,5 metru

Cenné části:

  • Špičáky, jazyk

  • Šupiny

  • Žaludeční šťávy

Humanoidní nižší víly, které ovšem oplývají ještě méně emocemi a city než Sankoriové a navíc nemají ani nutkání nebo potřebu někoho poslouchat. V podstatě se řídí vlastními pravidly a jiných víl, ať už vznešených nebo nižších se straní a žijí v poušti v Illivenasu. Jedná se o velmi dlouhověké víly, převážně ženy, které bývají krásné a často mohou konkurovat i vznešeným vílám. Horní část jejich těla je na první pohled zcela lidská. Zběžným pohledem neobjevíte nic zvláštního. Ovšem ve chvíli, kdy Naga otevře ústa uvidíte ostré zuby jako jehličky a rozeklaný jazyk. Navíc si dokáže vykloubit čelist a pozřít najednou i celého člověka. Logicky se jedná o masožravce, kteří si svou kořist sami obstarávají. Ať už se jedná o zvířata nebo lidi. Víly nejedí, jelikož to považují za kanibalismus. Dolní polovina jejich těla je hadí, pokrytá povětšinou světlými šupinami, aby splynula s prostředím, ve kterém Nagy žijí. Ocas nepoužívá jen k pohybu, ale také ke znehybnění její kořisti, kdy může mít ocas až trojnásobnou délku, než je výška Nagy. Nejsou extrémně násilné, ovšem jsou útočné a nedrží se zpátky. Jejich největší zbraní je jejich magie, kdy ovládají iluze a způsobují fatu morganu cestovatelům, kteří zabloudí až moc blízko k některé z nich. Oslabená mysl člověka si často vytváří iluze sama a Nagy jí jen pomůžou. V podstatě člověka ani nezabijí, ale snědí ho zaživa, kdy ho pak rozleptají její žaludeční šťávy. Ovšem po jídle se často zavrtají do písku, aby mohly v klidu trávit, což je doba, kdy jsou nejzranitelnější, ovšem pořád jsou jen v určitém polospánku, takže obranu stále můžete čekat. Bývají ale nemotorné a pomalejší než běžně, jelikož v plné formě se vyrovnají hadům. Milují cokoliv blyštivého, takže té je způsob, jak je třeba rozptýlit. Nevládnou skrýváním podoby, ale vzhledem k jejich moci fata morgany je to nadbytečné. Jelikož tyto nižší víly, ač jsou na stejné úrovni jako Sankoriové nebo Torryni, loví lidi, tak není zakázáno je zabíjet, ačkoliv to také není zrovna vítané. To, co se z nich dá upotřebit je jazyk, špičáky a šupiny z jejich ocasu. Také občas i žaludeční šťávy, pokud je lovec dostatečně zručný a ví, jak je odebrat, aby sám nepřišel k úhoně, jelikož se jedná o silnou žíravinu. Šupiny mívají metalické odstíny, takže se využívají k žití šatů nebo nejrůznějších ozdob či doplňků, především bot. Špičáky a jazyk se pak využívají do lektvarů, léků nebo amuletů.

Sylph

Nebo také Černý jelen, jak je někdy lidově označován. Jde o poměrně trefný název, jelikož Sylph jelena částečně připomíná, pokud by chodil po dvou nohách. Hlavu má jelení, ačkoliv jde čistě jen o tvar, jelikož nějaké rysy nebo prvky na ní vidět nejsou. Jediné viditelné jsou rudé oči, které září. Z hlavy mu roste paroží a jsou vidět i svěšené uši. Jeho postava je více humanoidní. Na ramenou má výběžky a jeho srdce v hrudníku vyzařuje rudou záři stejně jako jeho oči, která zevnitř ozařuje žebra a prosvítí i tenkou kůži. Nohy i ruce má zakončené pařáty s dlouhými drápy. Jeho kůže je celá černá a působí, jako by pohlcovala světlo v okolí. Výškově dosahuje kolem dvou a půl metru bez paroží, s ním přesáhne i tři metry. Ovšem tohle není jeho hlavní podoba, ačkoliv je to ta, kterou vám ukáže předtím, než vás zabije. Většinou pobíhá v noci po lesích v podobě Ydeana neboli Bílého jelena a láká tak své oběti hlouběji do lesa, kde je pak usmrtí. Nejde jim ani tak o potravu, ale spíš o zabíjení. Pokud jde o to, čím se živí, tak je to strach, tudíž tělo pak zůstane v tomto smyslu nedotčené. Jejich domovem jsou husté lesy, často i ve více opuštěných částech kontinentu. Bývají samotářští a pokud jde o dlouhověkost nebo o rozmnožování, tak k tomu nebylo zatím nic podrobného zjištěno. Lovci ovšem zjistili to, že Sylph k nim mluví v myšlenkách. Sladký hlásek, který vás láká, abyste následovali bílého jelena, kterého jste zahlédli třeba jen koutkem oka. Není to nijak záludný nebo hrozný soupeř v boji, ovšem jeho přeměna není vázána jen na bílého jelena, ale dokáže se přeměnit i na jiné tvory, tudíž vás může lehce zaskočit. Z lovu se pak vracejí lovci s jeho parožím, srdcem a žebry. Paroží a žebra se používají na výrobu šperků, které využívají víly s magií přeměny jako určité talismany a amulety, které jim při správném zpracování pomáhají ovládat jejich magii. Srdce se pak využívá do lektvarů.

Sylph.jpg

Výskyt: odlehlé temné lesy

Výška: kolem 2,5 metru, přes 3 metry s parožím

Cenné části:

  • Paroží, žebra

  • Srdce

Undine

Undine.jpg

Výskyt: jezera, vodní toky, rybníky

Délka: 2,5 až 3 metry

Cenné části:

  • Chapadla

  • Žábry

  • Oční bulvy

Stvoření, které na souši nepotkáte. Undine je vodní příšera, která se orientuje podle sluchu a čichu, nikoli podle zraku, jelikož je slepý. Dal by se přirovnat k děsivé verzy Lethy, která ztratila svou krásu i lidskost. V podstatě vypadá jako kostra, která je obtažená nafialovělou kůží. Ze zad mu roste šest hubených dlouhých chapadel, kterými stahuje své oběti pod vodu a topí je. Po jednom mu pak ještě roste z loketního kloubu. Ty mají stejný účel jako chapadla na zádech. Nejedná se o tvora, kterého musíte nějak vyprovokovat. Stačí se k němu přiblížit a on začne jednat. Lidi většinou láká na třpyt pod hladinou, který vytváří pomocí lámání světla, takže to vypadá, jako by byl pod vodou na dně schovaný ztracený poklad. V momentě, kdy se ale ponoříte pod vodu, můžete čekat, že se do vás pustí a vaše šance na to, abyste se ještě dostali na hladinu, jsou minimální. Jistou výhodu mají ti, kdo ovládají magii vody. I ty ale může být schopný zabít, jelikož má i jiné triky než jen utopení. Jeho stravování se skládá z jater. Rybích, lidských, je mu to jedno. Zkrátka jakýkoli tvor, který se dostane moc blízko, může o ty svoje přijít. Zbytek těla je mu ukradený, takže buď vyplave na hladinu, kde ho někdo najde, nebo se stane žrádlem pro ryby. Výjimkou jsou Lethy, se kterými dokáže komunikovat a které s ním koexistují v jimi obydlených jezerech. Nejsou vyloženě běžní, ale je to způsobeno primárně tím, že jsou vázaní na vodu a tolik velkých vodních ploch v Othekrionu zase není, proto jsou logicky nejčastější v Cyře. Ovšem je možné na ně narazit i v nějakém menším jezeře nebo v řece či rybníku. Z jejich těla jsou cenné žábry, které se využívají pro lektvary ohledně dýchání pod vodou. Chapadla, která se využívají jako amulety nebo se využívají k výrobě bičů. A také jejich oční bulvy, které se využívají k léčbě nemoci očí jako součást léků nebo lektvarů či mastí.

Upír

Nižší víla, která má sice humanoidní tělo, ale rozhodně není nikde na úrovni blízké člověku. Jeho tělo je v podstatě lidské a postrádá jakýkoli tuk. Je to jen kost, tenké svaly a kůže. V podstatě můžete jednoduše vidět i rýhování svalů. Jeho obratle jsou lehce zašpičatělé, takže mu na zádech tvoří takové výrůstky. Místo nehtů na rukou i nohou má rohovité drápy. Jeho obličej má sice rysy lidského, ovšem úplně mu chybí oči. Jamky v lebce jsou jen přetažené kůží. Nos jsou jen úzké štěrbiny. Ústa jsou rozšklebená a široká. Má jen spodní řadu zubů a horní nahrazují kusadla, která mají čtyři duté bodce, dva větší a dva menší, po jednom na každé straně. V bodcích je úzký kanálek, kterým sají krev své oběti. Orientují se podle sluchu a čichu, kdy dokážou velmi přesně určit, kde se kdo nachází a své oběti zvládnou i stopovat. Žijí samotářským životem v jeskyních, ale převážně v podzemí. Jsou to noční tvorové, takže na denním světle je neuvidíte, a i během dne v podzemí jsou méně aktivní a jsou více malátní, či spí. Neustále jsou na lovu a potřebují přísun další krve. Po tom, co se napijí, tak jejich tělo dostane více živoucí vzhled. Kůže se tak nelepí na svaly a oni dokážou nějakou dobu i chodit po dvou více méně vzpřímeně, jinak se pohybují převážně po čtyřech. Jsou velice rychlí a kupodivu i silní. Občas se o nich říká, že to jsou vznešené víly, které byly proklety, nebo jsou to nešťastníci, kteří zabloudili v podzemních tunelech, a tak se museli zdejšímu životu přizpůsobit. Na skutečnost se jich zeptáte jen těžko, jelikož jediné zvuky, které vydávají je syčení nebo skřeky. Takto se dorozumívají i mezi sebou navzájem. Jsou velmi běžným úkazem a v noci se nebojí vylézt i z podzemí a jít navštívit nějakou vesnici, proto na ně občas bývá více zakázek. Není na nich nic moc cenného, snad jen jejich kusadla, která se využívají k výrobě různých nástrojů. Lékařských, ale i například mučících.

Upír.jpg

Výskyt: podzemí, v noci ale téměř kdekoli

Výška: ve stoje max 1,8 metru, v normální pozici max 1,2 metru

Cenné části:

  • Kusadla

Wasset

Wesset.jpg

Výskyt: hluboké lesy, ovšem narazit na ně lze i na jiných místech, když se přesouvají

Výška: max 1,2 metru

Délka: max 2,5 metru

Cenné části:

  • Zuby

  • Paroží

Tvor, který může připomínat vlka. Wasset ale vypadá asi jako vlk, kterého více natáhnete. Má protáhlejší čelisti, delší krk, delší tělo a stejně tak i nohy. Ocas by se délkou dal přirovnat k obyčejnému vlkovi. Z hlavy jim rostou krátké parůžky, které by se daly přirovnat k srnčím. Mají delší srst, která mívá převážně světlou barvu. Nejčastěji jsou bílí nebo šedí, ovšem jsou i černé nebo hnědé exempláře. Jsou to noční tvorové, takže se orientují pouze podle čichu a sluchu, jelikož jsou slepí. I tak ale mají určitou prostorovou orientaci pomocí magie, kterou vysílají do svého okolí. Dokážou tedy odhadnout, kde se nacházíte, ačkoliv mají oči skryté pod koženou blánou. Ačkoliv Wesseti nejsou moc běžní, tak jsou docela obávanými stvořeními. Jejich doménou je totiž zabíjení. Nejde jim o potravu, trest naivních lidí nebo něco podobného, zkrátka jen nekontrolovatelně zabíjí. Živí se sice masem, ale nedělají rozdíl mezi lidským, vílím nebo zvířecím. Není u nich patrný žádný vzorec toho, které maso by měli raději. Mají velmi ostré zuby a místo tlap mají spíše ruce zakončené dlouhými drápy. Pohybují se velmi tiše a po čtyřech. Jsou velmi rychlí a pružní, ačkoliv neoplývají velkou silou. Pohybují se ve smečkách, které čítají kolem sedmi až osmi jedinců. V té se také páří a vychovávají své mladé. Jejich krvelačnost postupně stoupá v závislosti na tom, jaká je fáze měsíce. Během úplňku bývají nejkrvelačnější, zatímco během novu nejklidnější. To ale neznamená, že by nemohli podniknout nějaký útok. Jsou to noční tvorové, a tak přes den spí ve své noře, které mívají někde v lesích, buď si jí sami vyhrabou, nebo osídlí nějakou jeskyni. Dokážou být velmi zákeřní, a tak se doporučuje, aby se na jejich lov vydávala spíše skupinka než jednotlivci. Cenné je na nich jejich paroží, ze kterého se vyrábí talismany, a zuby, které se využívají k výrobě zbraní nebo nástrojů.

bottom of page