NÁBOŽENSTVÍ
Dyribthan
Bohyně tří tváří
Pokud by měl někdo vystihnout někdo tuto bohyni, jsou to právě Železozubé. Nejde ani tak o povahu bohyně, kterou si každá čarodějnice ve svém vyprávění upraví podle toho, co se jí zrovna hodí, ale spíše o skutečnost, že každá její tvář symbolizuje jeden klan. První tvář znázorňuje mládí a tím pádem odkazuje na klan Modrokrevných, druhá znázorňuje dospělost a onen zlatý střední věk, který znázorňují Černozobé, a ta třetí poslední znázorňuje stáří, které odkazuje na Žlutohnátky.
Bohyně samotná nemá nějakou závratnou moc, ale odkazuje na nejhorší vlastnosti Železozubých a každá z nich jí v šestnácti letech, kdy přestává být malou čarodějnicí skládá přísahu.
Fiplin
Fiplin jakožto místo, kde se střetávají všechny země, je nejen křižovatkou, na které se někdy ocitne každý národ, ale i milníkem všech náboženství, které si vyskytují, jak v lidské tak ve vílí říši i Gretlipu. V konečném důsledku se moc neřeší, kdo uctívá jaké bohy. Někteří lidé jsou zastánci starých Mairornských pořádků, jiní se upínají spíše k víře ve vílí bohy. Jedinou fiplinskou kuriozitou je bůh kterého uctívají Illyrijci.
Werswak
Bůh, který je uctíván jako otec Illyrijců. Ani rebelantští zástupci těchto víl si nedovolí vznést slovo proti svému údajnému stvořiteli. Bývá vyobrazován jako člověk, co je na půl černým drakem, který je obalen stíny a usměrněnou surovou magií. Krom toho, že dal Illyrijcům křídla a magii se často uvádí i to, že právě po něm podědili své přirozené vlohy k boji.
Neexistuje vlastně žádný Illyrijský duchovní, který by hlásal o tomto bohu, ale slovně o něm panují legendy.
Mairorn
Čistě lidské království má na vílí bohy jasný názor, který není zrovna lichotivý, a má i jiný příběh o stvoření světa. Pacemarské náboženství neuznává jako stvořitele světa Kotlík, ale jediného boha, jež nese jméno celého kontinentu, Otherkiona.
Ten měl svět stvořit čistý, nezkažený a nepoznamenaný magií. Až po jeho stvoření se objevil Kotlík a další démoni, které víly vydávají za bohy. Jak už to u démonů bývá, donesli do světa zkaženost a hříchy, kterými jsou i samotné rasy magických stvoření.
Duchovenstvo má hned největší slovo po královské rodině a vykonává veškeré obřady jako jsou sňatky, pohřby nebo třeba křty, kterými se chrání dětská duše před hrozbami, ze stran bezvěrců nebo samotných zkažených stvoření, jež zamořili svět. Ale obyvatelé Mairornu od tohoto náboženství pomalu upouští, neboť je ve výsledku zbytečně násilné a káže trestat a zabíjet všechny, u kterých by se mohl projevit dar magie.
Vílí říše a Gretlip
Ačkoliv je za hlavního boha a stvořitele víl považován Kotlík, uctívají víly a i Crochanské čarodějky i bohy, kteří jsou považováni za patrony jednotlivých magií. Hovoří se o mocných bytostech, které také vzešly z Kotlíku, aby dohlížely na tento svět. Takové se v bájích objevují zmínky o tom, že magie byla právě darem od těchto bytostí a víly ani mágové jí dříve ani nedisponovaly. Bohové mají dle legend mnoho podob a nikdo se nedokáže shodnout na tom, jak vlastně vypadají, ale za každého je jedna Velekněžka, která vykonává rituály nejen aby posílila magii vlastní země, aby provedla jistou oběť určitému bohu.
Každá víla si také může vybrat svého patrona, který nad ní má bdít na její cestě životem. Tento obřad není omezen tím, jakou má víla magii nebo v jaké zemi žije, ale je běžné, že si víly vybírají spíše bohy, ke kterým mají nejblíže. Od této tradice už se ale pomalu upouští.
Illivenas
Karatiré
Paní ohně a pouště, tak bývá tato bohyně často nazývána. Jedná se velmi moudrou a majestátní bytost, která bývá nejčastěji znázorňována jako vílí žena s hnědou kůží a planoucími vlasy nebo jako rudý fénix s ohnivým peřím. Illivenasané ji popisují jako mimořádnou ženu, která má moc vše spálit na popel a nechat znovu povstat v něčem lepším. Také věří, že se část její duše ukrývá v plameni, který hoří pod jejich hlavním městem.
Jejím darem vládnou hlavně víly z Illivenasu a právě ony mají i nelepší předpoklady ho ovládat.
Batiron
Bůh Slunce, Měsíce a hvězd. Pán světla. Takovými názvy je vyvoláván bůh, jež věnoval vílám magii světla. Sám je popisován jako světelnou entitu, ve které je vidět nejasný obrys mužské postavy. Povahou je řazen mezi důstojné a odměřené bytosti, které se nejeví moc přátelsky. Je označován spíše jako samotář, který si raději hezky daleko ode všech dává pozor na to, aby jak Slunce, tak Měsíc i s hvězdami, poskytovali dostatek světla.
Jeho darem vládnou víly s kořeny v Illivenasu.
Cyra
Tarneus
Jezerní bůh a patron magie vody. Je také považován za otce Leth, kterým je v mnoha vyobrazeních podobný tím, že má také rybí ocas, ale už nedisponuje horní částí těla, která by byla lidská, je znázorňován jako obtloustlý rybí netvor s rukama, jež mají ostré drápy, a hlavou krokodýla. Jeho další vyobrazení je stejný tvor akorát s hlavou žraloka, která má dokazovat, že vládne i mořím.
Jeho dar má většina vznešených víl v Cyře a i některé jeho děti v jezerech.
Narilya
Paní ledu a chladu, samotná zima. Ačkoliv se jedná o mocnou bohyni, není u většiny bytostí moc oblíbená, protože ti, co nevládnou jejím darem potřebují k životu spíše teplo. Její modly ji nejčastěji znázorňují jako nahou ženu z ledu a sněhu s ledovou korunou, ale není zvláštností ji zahlédnout jako normální vílu s bílými vlasy nebo i jako lidskou ženu, jediné, co jí vždy zůstává jsou bílé vlasy a ledová koruna.
Jejím darem vládne jen hrstka obyvatel Cyry nebo těch, co ji mají v kořenech.
Evasir
Pescia
Bohyně, o které se skoro všichni domnívají, že se objevuje pouze jako slabý vánek nebo i jako hurikán, ale nikdy ne jako hmotná bytost. Z jistého úhlu pohledu mají pravdu, ale z těch dalších se hodně mýlí. Víly, jež vládnou jejím darem ji mohou občas zahlédnout, jak se jako průhledná střela žene světem a přináší všem vítr a čerstvý vzduch. Její charakterizována jako uspěchaná a zbrklá, s častými výkyvy nálad, jež způsobují bouře nebo ničivá tornáda.
Její dary jsou nejvíce rozsáhlé v Evasiru, ale najdou se všude po vílí říši, ať už je to způsobené geny nebo jejím samotným nerozvážným přičiněním.
Franit
Železný obr, který by měl být uvězněný kdesi pod zemí. Taková je pověst o bohu, který dal vílám magii kovu. Mluví se o něm jako o hlupákovi, co by pro víly urval nejraději úplně všechno a proto byl uvězněn hluboko pod zemí, aby neudělal víly až příliš mocnými. Ve slepé důvěře jim poté dal svůj dar, pomocí kterého by ho mohli najít i pod zemí. Bývá oblíbeným hrdinou evasirských dětí.
Jeho darem jsou obdařeni potomci Evasiru.
Kerat
Dagavyran
Temný bůh obývající stíny a temné zákoutí kdekoli na světě. Většinou je znázorňován jako stín, neboť se traduje, že právě stíny nikdy neopouští a raději se drží stranou a pozoruje. Má prchlivou povahu a často se mluví o tom, že se snažil uchytit v každé ze zemí, než si zvolil Kerat díky jeho temnému vzezření. Bývá také popisován jako zlo plížící se stíny, jež svými dary mění povahu víl k horšímu.
Jeho dar je záležitostí převážně Keratu, ale jeho plíživé stíny už se dostali i do jiných zemí.
Sevýrea
Ne nadarmo se ženy popisují jako bezcitné manipulátorky, které se dokáží každému dostat nejen pod kůži, ale i do hlavy. Zákeřná bohyně, jež je patronkou magie mysli, je toho jedině důkazem. Staré báje ji popisují jako nekrásnější ženu pod Sluncem a zároveň také jako tu neprohnanější mrchu. Její oči prý každému vidí rovnou do duše a rozlousknout pro ni něčí mysl není problém.
Jejím darem Disponují hlavně děti rozené v Keratu. Údajným důvodem má být rozená krutost, se kterou schopnosti využívají a nad kterou se tato bohyně baví.
Sendan
Onteri
Bohyně země z jejíhož lůna přišlo na Otherkion všechno živé, od zvířat až po rostliny, které vznikli spolu s jejím synem Carethealem. Často je znázorňovaná jako hliněná stařenka, držící ve svém náručí hromadu dětí. Její povaha je popisována jako milá a milující, ale zároveň je pevná a neoblomná, co se zažitých pořádků týká. Svým způsobem symbolizuje trvalost, tvárnost a zároveň i nezničitelnost země.
Jejím darem vládnou převážně víly v Sendanu.
Caretheal
Bůh veškerého rostlinstva a jarního rozpuku, který v rukou víl obdařených jeho darem, může probíhat v jakékoli části roku. Jeho dar je velmi silným a užitečným, ať už si to někdo připouští nebo ne. Ačkoliv bývá znázorňován jako malý chlapec s květinovým věncem nasazeným na hlavě plné hnědých kudrlin, patří mezi nejsilnější z bohů, neboť bez jeho darů byl se zemí šířil hlad a brzy by vše umřelo.
Nejčastěji svoji magii přidává do vínku vílám ve své přirozené lokalitě, ale jeho dar roznesly i do jiných zemí.
Bakirah
Lrasaion
Stvořitel všech kouzel a patron všech kouzelných tvorů o příslušné magii nemluvě. Je o něm mluveno jako o inteligentním muži, který ale nenabývá pevné podoby, pouze astrální formy, jako by se mělo jednat o ducha. Považuje se za jediného z bohů, že by měl skutečně zasahovat do života smrtelných bytostí. Vlastně se mu připisují zásluhy za každé nové kouzlo, které má vždy údajně víle, která na něj přijde, našeptávat do ucha, aniž by byla šance ho spatřit.
Jeho darem oplývají víly v Bakirahu a ty, jež mají v této zemi kořeny. Nějakým způsobem se jeho dar nejvíce rozvíjí právě v zemi, která je mu domovem.
Jarisa
Bohyně, jež přinesla vílám magii přeměny a dala jim schopnost být čímkoli. Jedná se o opravdu nestálou bytost, která je často popisována jako někdo, kdo rozhazuje své dary podle současných rozmarů, neboť se během let stalo, že její dar oběhl skoro celou vílí říši, než aby se držel ve své domovině. Nemá žádné přesné vyobrazení a legendy ji popisují spíše jako beztvarou bytost, která na sebe občas bere podobu něčeho známého.
Díky velkému zájmu její dar se může její magie vyskytnout prakticky kdekoli, ale nejrozšířenější je stále v Bakirahu.
Gretlip
Hardona
Bohyně, která je považována za patronku léčitelek a zároveň za paní života. Její nejčastější vyobrazení je krásná žena s dvěma páry ptačích křídel, ale jako všichni bohové má i ona mnoho jiných podob. Mezi ty známější patří ještě bílá laň.
Na rozdíl od ostatních ale předala své dary výhradně lidským ženám, které mají magickou schopnost léčit, proto je i její obdobou velekněžky jedna vybraná léčitelka, která plní svoji funkci do konce života.