Mairorn
Mairorn.png

Zandila

Mairornské

pláně

Pláže moře

Hey

Pocemarská

vrchovina

Východní

Tichý

les

Základní popis

 

Na první pohled obyčejný kus země se spoustou zeleně, mírnými kopci, nepříliš rozlehlými lesy a menším pohořím na severo-východě. Avšak toto království v sobě má daleko víc. Jako jediné ze všech zemí kontinentu nemá v žádném svém koutě magii, byť tomu tak dříve nebývalo. Ti, co tuto zemi navštíví na první pohled poznají, že jí schází magická záře pro všechny ostatní tolik typická. Avšak i Mairorn má, co nabídnout.

Způsob života

 

Mairorn je čistě lidské království, které je známo pro svůj odpor k magii i vílám, tudíž tu rozhodně nikoho s vílí krví nenajdete a pokud ano, tak je v utajení nebo mrtvý. Z toho důvodu také nemají moc rozsáhlé obchodní styky, maximálně komunikují s Fiplinem, ačkoliv i to jen velmi omezeně. Z toho plyně, že zdejší království je plně soběstačné. Na pláních najdete pole i louky, které zajišťují obživu spoustě lidem. Stejně tak se v horách těží různé nerosty, ovšem jen se svolením duchovních. V zátoce se loví ryby, ovšem nikdo se moc nepřibližuje k samotnému ostrovu Hea. Kvůli pohrdáním vílami a magií jsou v některých směrech trochu zastaralí. Například pokud jde o léčení zranění, spoléhají se na přírodu nebo středověké metody. Na druhou stranu jsou zdejší obyvatelé často houževnatější, jelikož si vždy musí vše obstarat a vymyslet sami i bez magie, která by jim usnadňovala život. Důležitou informací je, že zdejší koně jsou považování za nejušlechtilější a nejrychlejší a to i v porovnání s těmi, které chovají víly.

v-ch-tich.png

Východní Tichý les

 

Na rozdíl od fiplinské části tohoto hvozdu je ta východní, Mairornská, mnohem nepřátelštější a rozhodně ji nechrání magické ticho. Těžko by tu někdo hledal svěží zeleň, namísto tmavé, která značí stáří a únavu lesa. Je též oblíbeným lovištěm, proto si nese ponurou auru, která působí na další míře nepřátelství a hrozivosti tohoto kdysi krásného místa. I zvířata tu pomalu chřadnou, ale dobrá věc tu je, že jen ztěží narazíte na něco magického, ať už se jedná o mírné tvory či příšery. Na jeho kraji se poté nachází město Tylona, které je převážně plné lovců, jež obstarávají královské rodině i šlechtě zvěřinu, kterou si ráda dopřává.

Mairornské pláně

 

Většina území tohoto království je tvořena kopcovitými loukami, jež jsou protkány sítí potoků a malých říček. Vítr se tu prohání po rozlehlých pastvinách i polích, jež zaručují Mairornu soběstačnost, kterou si vybudoval, aby nemusel mít nic společného s vílími rody a magií. Podobně jako v druhé lidské říši jsou po tomto území roztroušeny vesnice a tábory pastevců, jež se přesouvají z místa na místo se svými stády krav, ovcí a také koní. Nacházejí se tu i dvě města, severněji položené, Merthys, a jižněji položené, Ashelin. Mezi tato dvě města jsou také rozděleny dvě úlohy, Marthys má dohled nad zemědělstvím a Ashelin pro změnu nad chovem dobytka a koní.

pl-n.png
Pl.png

Pláže moře Hey

 

Od severního pobřeží přes západní se až k Tichému lesu táhnou písečné pláže, jež slouží četným přístavištím jako odpichová zóna, ale poslouží i jako rekreační místa pro lidskou šlechtu, která chce na chvíli zapomenout na intriky krutého dvora a upustit páru, nejznámější je poté přístavní město, Volturi, které krom rekreace nabízí i slušnou dávku kriminality, ale všichni nad tím přivírají oči. Jinak zde naleznete spousty menších městeček plných hostinců, neojediněle i lázně, které nabízí vytoužené blaho. Ani vody nejsou k zahození. Korálové útesy jsou pastvou pro oči a také domovem mnoha krásných ryb, které zážitkům také neuberou. Jedná se o nejmírumilovnější místo čistě lidské říše.

Pocemarská vrchovina

 

Zdejší hory nejsou nikterak vysoké a už název pohoří napovídá, že ten, jež mu ho věnoval, ho nepovažoval za víc než lehce přerostlé kopce, ale nijak to nesnižuje jejich význam. Sněhově bílá skaliska jsou pro svoji nevelkou výšku bezpečná a stala se domovem duchovenstva, přesněji potom kmene Pocemarů, u kterých nemálo lidí hledá očistu od všech hříchů, před posledním odpočinkem. Avšak, kdo se nedrží stezek a vydá se na vlastní pěst, nemusí se již nikdy vrátit. Snad mu jen útěchou pohled na krásu, v podobě nezkrocených horských řek nebo snad luk ve vyhaslém vulkánu, kterou nikdo nenarušil. Lidé se proto převážně zdržují v důlním městě jménem Achetia nacházejícím se na západním kraji hor. Často bývá zastávkou pro ty, jež potřebují nabrat síly, než se vydají na duchovní cestu do tábora Pocemarů.

Pocemarská vrchovina.png
Zandila.png

Zandila

 

Město obehnané železnými hradbami na vrcholcích posazené oštěpy ze dřeva jasanu. První znamení nenávisti vůči vílám a veškeré magii. Každý dům má místo okenic železné mříže, když jeho majitel nechce být vyhoštěn z města, ne-i z celé země. Samotný palác nechala současná královna pobít železnými pláty a v celé jeho budově se nenajdou dveře, které by nebyli z jasanu. Až na tyto drobné detaily je však Zandila celkem hezká a rozvíjí se zde i kapka umění a barev, jež oživují studené kovové město.