Bytosti, které dříve na Otherkionu nebyli nic tak vzácného a zdaleka se nedali zařadit, ovšem vinou válek se velcí draci stali spíš stvořeními z legend. Nestane se tedy, že někde narazíte na toto vzácné stvoření. Sice jsou stále k nalezení drobní dráčci, kteří ale nedorůstají do velikosti větší než obyčejné ještěrky nebo ještěři. Ovšem větších zástupců už moc není, ačkoliv nenarazíte na ně jen tak. S největší pravděpodobností jsou ukrytí v jeskyních ve Smaragdovém lese se svými podklady a nevylézají ven. Největším snad ještě žijícím zástupcem, o kterém se ví, je Kradion, ovšem ten je už velmi dlouhou dobu v hibernačním spánku a má se probrat až v momentě, kdy bude ohrožena knihovna. Kdysi draci dorůstali až do výšky dvaceti metrů, samozřejmě to záleželo od jejich druhu, někdy i stáří. Barevně také hrály snad všemi barvami duhy. Jejich těla často nekryly jen šupiny, ale občas také srst, výjimečně i peří. Byli také schopní komunikace a jednalo se o velmi inteligentní stvoření. Komunikovali čistě telepaticky, ať už mezi sebou nebo s jinými bytostmi. Kromě schopnosti létat, kterou měli díky křídlům. Tedy ty druhy, které je měli, protože ne vždy k tomu byla jejich těla uzpůsobena, disponovali i jinými dovednostmi a schopnostmi. Někteří dokázali chrlit oheň, jiní ovládali magii vzduchu a někteří vody. Samozřejmě měli i zástupce, kteří byli jedno se zemí, což je právě Kradion. Často se už podle jejich vzhledu dalo určit, která magie jim je vlastní. Z vzácnějších magií se u nich objevovala magie chladu, magie světla a magie rostlin. Největší zástupci většinou bývali spřízněni se zemí. Draci, kterým byl vlastní vzduch často mívali protáhlá těla a nebyli přehnaně velcí, dosahovali maximálně deseti metrů. Ohnivý draci se velikostně pohybovali velmi různě. Draci vody většinou neměli křídla, ale měli výrůstky připomínající ploutve. Draci světla většinou bývali nejvíce barevní a dosahovali velikosti koně maximálně. Draci s magií rostlin často také nevlastnili křídla a jejich těla bývala i pokrytá srst. Draci s magií chladu bývali nejsvětlejší mezi zástupci draků. Také se věří, že právě draci dostali magii od bohů jako první a následně jí pak učili samotné víly, aby věděli, jak s ní nakládat. Proto žili vždy blízko této rase, která se o ně také starala. Pokud jde o jejich vajíčka, tak většina vždy vyžadovala větší teploty, ale hlavně potřebovala být pro vylíhnutí dostatečně nabyta příslušnou magií, která byla nenarozenému dráčeti vlastní, což býval často problém při křížení různých druhů draků. Navíc také draci tvořili páry na celý život, pokud jejich partner zemřel, tak si nehledali nového a většinou po krátké době zemřeli. Nejspíše právě tyto dvě jejich vlastnosti je nakonec přivedli na pokraj vyhynutí a stali se tak jen bytostmi z legend, příběhů a pohádek.

Potomek Bohyně tří tváří, který patří spíše do folkloru čarodějek, ovšem nějaké příběhy o jeho existenci či životě se dostali i do zbytku Othekrionu, zejména díky Corchankám. Lakion je obrovský kostlivec, který na výšku dosahuje asi patnáct metrů. Každá z podob Bohyně mu dala něco ze sebe. Samotný Lakion vznikl z kosti stařeny. Matka mu dala do vínku možnost vytvářet další jemu podobné, ač v menším provedení a dívka mu dala svou nerozvážnost. Ačkoliv je tedy Lakion už dost starý, alespoň dle pověstí, tak rozhodně nepobral moc moudrosti. Chová se v podstatě jako dítě, které si chce hrát. Jen jeho smysl pro hru bývá dost krvavý a fatální. Dítě, které si často neuvědomuje svou velikost a sílu. Nejen totiž, že dokáže jen svou silou ulomit kus skály, ale stejně tak je schopný ze svého těla vytvořit malé kostlivce, kteří bývají ve velikosti lidí nebo víl. Nemají ani nějaké zvláštní schopnosti. Umí bojovat, necítí bolest a pokud je rozložíte, tak se zase složí zpátky. V podstatě jsou pak zdrojem nekončící armády bojovníků. Ovšem kupodivu není z těch, kdo by chtěl zabíjet lidi nebo víly nebo i čarodějky. Většina příběhů o něm se točí kolem Průsmyku, ve kterém dle legend leží jeho tělo rozložené na části a až přijde ten správný čas, složí se dohromady a stane se on strážcem průsmyku. Ovšem důvod tohoto zjevení se liší příběh od příběhu. Někdy se mluví o velké přesile čarodějnic, jindy zase o zradě v řadách protivníků Železozubých. Někdy jde jen o to, že Lakion dostane chuť si hrát, a tak vstane, aby se zabavil. Patří navíc k těm stvořením, které se usadili jen na jednom místě, kdy jednou možná nahradí magickou bariéru a stejně jako nepustí ani jednu čarodějnici na jih, tak ale nepovolí nikomu z jihu, aby se dostal více na sever. Nedělá rozdíly mezi rasami, nezajímají ho jejich úmysly, zkrátka mu jde jen o to se na chvíli zabavit a nepromeškat ani jednoho spoluhráče.