Elias měl smůlu vlastně jen v jedné jediné věci a to v té, že se narodil v Mairornu. Tento fakt, spolu s jeho magickými geny, ho již od jeho početí odsoudil k tomu, aby se stal lovnou zvěří. Byla to jen otázka času. Prvních pár let, kdy se ještě všichni domnívali, že je pouhým člověkem, si žil klidným a šťastným životem. Měl milující rodinu, dostatek peněz, aby netrpěli hladem a pevnou střechu nad hlavou. Více než měli někteří jejich sousedi a přátelé. Jeho otec si sice přihnul rád ke skleničce a vracel se domů až v pozdních hodinách, což byla příčina mnoha hádek mezi ním a jeho ženou, ale před tímto jej vždy chránil jeho starší bratr Darius, který si dával záležet na tom, aby si roztržek a občasného agresivního chování ze strany Bertolta jeho milovaný malý bratříček nevšimnul a žil tak v blažené nevědomosti. 

Vše se změnilo až během jeho sedmi let, kdy se v jeho přítomnosti začaly odehrávat podivné věci. Dle jeho nálady se mnohdy některé předměty pohybovaly, i když jen o pár centimetrů, stejně tak se jednou stalo, že si bratři hráli s papírovou vlaštovkou, která se začala pohybovat nezávisle na větru či gravitaci a skotačila na obloze několik minut dokud na ně znepokojená matka nezavolala a tím na sebe přitáhla Eliasovu pozornost. Takhle to šlo celý rok, dokud jeho magie nezačala nacházet svou pravou podstatu. Tehdy se začal jeho vlastní stín zvláštně mihotat a také nabírat jiné deformované tvary, stejně tak stíny, které vrhaly jiné předměty jako by se k němu sbíhaly, nemluvě o tom, jak místnosti domu tmavly podle toho, v jaké byl malý chlapec náladě. Oba jeho rodiče tohle všechno byli schopni přehlížet. Matka kvůli tomu, že o něj nechtěla přijít, zatímco jeho otec pouze vyčkával dokud nebudou mít naprostou jistotu, že je jejich syn doopravdy obdařen magickými schopnostmi. Možná, že v hloubi duše také nechtěl ztratit svého potomka, ale na rozdíl od Diany nebyl ochoten odvracet zrak donekonečna a porušovat tím zákon. Nehledě na to, že začínal mít z Eliase a jeho temného nadání strach. 

Než však stihl Bertolt podniknout jakékoliv kroky, tak svého vnoučka z domu odvedla pod rouškou noci Ezra, která taktéž disponovala nadáním k magii. S čímž však nepočítala bylo to, že se malý chlapec zmaten celou situací rozhodne během jejich cesty utéct zpět do rodného domu za svými rodiči. Sám totiž netušil, že jej chce otec poslat na loď, která by jej odvezla na ostrov Hea, jelikož si nebyl vědom ani svých schopností, které se v něm začaly probouzet. Proto u rodičů stále hledal bezpečí a hlavně nechtěl opustit svého bratra.
V domě však svou rodinu už nezastihl. Tedy až na svého staršího sourozence, který byl jeho návratem zaskočen. Dariuse bohužel stihl jejich otec přesvědčit, že je jeho mladší bratr nebezpečný a že pokud jej nechytí, tak by mohla celá rodina padnout v nemilost královně, a proto se jej pokus zajmout a to dokonce i za pomocí nože, když se ukázalo, že je vystrašený Elias stále schopný pokusu o útěk. V tom okamžiku se v jeho hlavě poprvé ozval ten hluboký, svůdný hlas, který mu podsouval myšlenku, aby svému bratrovi ublížil. Přesvědčoval ho o tom, že jinak zemře a zasel tím zrnko paniky, které zapříčinilo, že malý chlapec podlehl a svého bratra za pomoci magie usmrtil. V hrůze nad svým činem zůstal třesoucí se ležet na podlaze se slzami valícími se po tvářích. V tomto stavu jej opět našla i Ezra, která jej znovu odvedla a tentokrát i úspěšně dostala ke skupince mágů, kteří pomáhali svým lidem utéci ze země. 

V následujících letech se se svou babičkou přestěhovali do Keratu, kde se pro něj pokusila za pomocí stejných mágů zajistit vzdělání v oblasti magie. Poté, co provedl svému bratrovi, se totiž domnívali, že je nutné, aby se naučil ovládat. Naštěstí se jim podařilo v hlavním městě nalézt dalšího temného, který se Eliase ujal a později mu představil i pár vznešených víl, které byly ochotné mu předat své znalosti. 

Učení se věnoval do svých dvaceti let, poté se však rozhodl, že se chce za svůj život věnovat i něčemu jinému a možná i nějak efektivně využít svou magii. A to nejlépe k dobru a pomoci lidem. Další pokus o to popřít jaké podstaty jeho nadání je. Proto se z něj nakonec stal nájemný strážce, který kolikrát své služby nabízí i za pouhou almužnu. Jeho zákazníci jsou přece jen většinou pouze obyčejní lidé, kteří se bojí o své životy při delších cestách.