Dyribthan
Geografie a podnebí
Nejedná se o destinaci, kterou by si kdokoli se špetkou rozumu vybral jako místo, kde chce žít. Dyribthan je zemí situovanou v nejsevernější části kontinentu a svojí rozlohou je na Otherkionu zdaleka největší. Bezmála třetinu země tvoří nehostinné hory, které jsou bohaté na železnou rudu a jiné kovy, stejně tak drahokamy, ale krom kovů a drahých kamenů, jsou zde i početná hnízda Agmorů, stejně jako Baratů. V horách je dozajista moudré mít tuhý kořínek, jelikož stačí jeden špatný krok na to, aby člověk či čarodějnice spadli ze srázu nebo skončili ve spárech monster, které tu žijí. Severozápad země je rozhodně nepříliš přívětivým místem, i tak se v horách nachází menší osady a také město Zuzzox, které náleží klanu Žlutonohých.Na jihozápadě se nahází rozsáhlá zalesněná oblast, Šeptající hvozd, která je hlavním lovištěm jak čarodějnic, tak monster, které se sem stahují díky potravě. Lesy jsou husté a temné, plné jehličnatých stromů, keřů a popínavých rostlin, které jsou ve většině případů jedovaté, byť ne smrtelně. Lesy se nachází v nížině a jejich velkou část tvoří mokřady, ve kterých nepozorní velmi snadno uvíznou a utonou. Zhruba uprostřed tohoto nepřátelského místa se nachází město Nas Gorkak, které je domovem klanu Černozobých. V lesích se nachází krom Nas Gorkak minimum osad čarodějnic, ale o jejich přítomnosti v něm snadno napoví těla otroků pověšená či nabodaná na kůlech jako výhrůžka ostatním ale i jako podivná výzdoba jejich domoviny.
Středozemí tvoří vyprahlá ale převážně rovná část země, ve které téměř nic neroste, krom pár paličatých trsů trávy, kterým se nějak podařilo zakořenit v téměř zkamenělé zemi. Za normálních okolností by o tuto oblast ani jeden z klanů neprojevil zájem, ale jelikož je to středobod země, nahází se zde i hlavní město Kravilas, které bylo vytesáno do hory, jediného pořádného kusu kamene, který stal v moři písku a ztvrdlé země.
Východ Dyribthanu patří klanu Modrokrevných. Jedná se o travnaté plochy v okolí počátečních pramenů krvavých řek. Nebýt rudě zbarvených řek, které mají svojí vlastní temnou historii, která je sice pravdou, ale důvodem barvy jejich vod, za kterou může červený jíl, byla by tato část země nejspíše nejpřívětivější v očích zbytku světa. Nachází se zde město Magruss, ale i mnohé další osady, které se postupně táhnou až k jižnímu konci země. Magruss je město vědění, které Modrokrevné střeží, ale osady jsou spíše plantážemi s otroky a čím více se blíží k jihu, tím spíš se tam nahází i čarodějnice z ostatních klanů.
Podnebí této země umí poté být nehostinné jako země samotná. Rozhodně se tu nemůžeme bavit o přímo teplých létech, i když na jihu se k tomu blíží. Na většině území panuje mírné až chladné podnebí a v zemi více než polovinu roku vládne zima, jediné štěstí pro zdejší obyvatele je jen to, že jaro obvykle přichází rychle a tím pádem se dá něco vypěstovat, než ze severu udeří opět zima.
Ačkoliv je Dyribthan už jen díky svým obyvatelům místem, které nikdo nechce dobrovolně navštívit, sever za hranicemi toho, kam si troufnou sami čarodějnice je neprobádaným, a ještě nehostinnějším územím, které skrývá mnohá nejspíše temná tajemství.
Obyvatelstvo a politika
Země jako taková bez pochyby náleží Železozubým čarodějnicím, i když to není přímo jejich jako spíše vězení, jelikož jim byl po válkách zapovězen přístup do dalších království Otherkionu. Nejsou to však pouze čarodějnice, které zde žijí. V zemi žíjí i lidé, bez kterých by se Železozubé nemohly množit a tím pádem by nemohly ani přežít. Není to však vyrovnané soužití, lidé a v malé míře i další rasy zde přebývají pouze jako otroci. Ti šťastnější slouží jako postelové hračky, ti ostatní zastávají veškerou další práci, aby jejich věznitelky byly spokojené. Otroci zastávají všechnu práci a když ne, slouží jako prostředek k pobavení, kdy jejich život není nikdy jistota. Není rozhodně nezvyklé, že otroci skončí i jako jídelní chod.
Největší množství otroků se nachází v okolí krvavých řek a v Kravilasu, ale každý klan má početnou sbírku otroků, které mezi sebou občas vymění, aby se zachovala nezmrvená pokrevní linie a nezačali se rodit postižené děti, ať už lidské nebo nedej Bohyně tří tváří postižené malé čarodějnice. Otroků je v zemi mnohem více než čarodějnic a není nezvyklé, že má čarodějnice i svého osobního otroka nebo více než jednoho.
Co se poté týká obecného zákonu mezi čarodějnicemi, jedná se obecně o zákon silnějšího, protože pouze ten nejsilnější přežije. V minulosti se mezi klany vedly války, které si sebou nesly vysoké pošty mrtvých, ale dá se říct, že od této doby jsou už civilizovanější. Udržuje se mezi nimi jakýsi mír díky úmluvě, kdy se střídají vládnoucí klany soubojem nástupkyň, který určí, který klan bude rozhodovat o dění v Dyribthanu. Na několik dalších století bylo ale rozhodnuto za všechny, neboť v klanu Černozobých se narodil mužský čaroděj. Tato vzácnost pojistila Černozobým vládu na další období, i když Calim Černozob ještě na trůn Železozubých neusedl. Jeho řada bude až ve chvíli, kdy se jeho drahá babička vzdá vlády, bude moct slabá na to, aby vládla nebo jí nedočkavý čaroděj zbaví života a tím pádem i trůnu.
Hospodářství a obchod
Jak už bylo dříve řečeno, země na dalekém severu dozajista není tou nejhostinnější na Otherkionu. Dlouhé a tuhé zimy rozhodně nepodporují pěstování mnoha plodin, ale i tak jsou otroci vyhnáni do polí, jakmile začne tát sníh, aby čarodějnice vůbec měly z čeho žít. Přes dlouhá staletí, do je Dyribthan odstřižen od světa už se zdejší obyvatelé přizpůsobili tomu, jak jejich země fungují a veškeré plodiny jsou pěstovány v závislosti na teplotách v daných oblastech, aby se jim alespoň trochu dařilo. Tímto způsobem si čarodějnice mohou dopřát mnohem více, než by člověk čekal, od obilí, přes brambory, až po sady s ovocem, včetně vinic. Plody Dyribthanu jsou sice trpké, stejně tak všechno, co se z nich vyrobí, ale stále je to lepší než nemít nic. V malém množství se zde chovají i hospodářská zvířata, mezi kterými se najdou i koně, kteří výjimečně nejsou něčím, co by sloužilo k potravě, ale jsou pouze na ježdění. Dobytka se ale nechová ani zdaleka dost a hlavním zdrojem masa čarodějnic je nakonec zvěř, kterou loví a mohou lovit celoročně, a prakticky i otroci, když už není coby. Železozubé rozhodně nejsou těmi, co by ve své zemi strádaly.
Obecně se bavíme ale o soběstačné zemi v mnoha ohledech. Dyribthan není ani nemůže být závislý na pomoci či obchodu s ostatními zeměmi, nakolik je od nich oddělen magickou bariérou, která čarodějnicím brání proniknout do zbytku kontinentu, ale také z prostého důvodu toho, že je ostatními zeměmi znepřátelen. Proto si vyrábí všechno od zbraní až po oblečení, které se minimálně skládá z látek, ale převážně se čarodějnice odívají v kůži a oceli, nakolik kožešiny i kovy mají k dostání.
Co se obchodu týká, tak ten mezinárodní je pro ně definitivně tabu, ale ani v rámci vlastní země se o něm nedá moc mluvit. Obecně fungují na přídělech a na tom, co si kdo sám vezme, ať už po dobrém nebo po zlém. Hierarchie v tomhle případě pracuje pro toho, kdo je v ní výše. V jistých případech tu ale funguje jakási forma výměnného obchodu, ale každá čarodějnice musí být dost silná nebo za sebou musí mít silný kruh, aby mělo vůbec cenu riskovat obchodování. Sice už mezi sebou klany nevedou války, ale jejich zástupkyně se nikdy nebrání potyčkám, které mohou ústit v krev.
Armáda
V této zemi se tak docela o nějak ucelené armádě nedá ani mluvit. Čarodějné kruhy jsou sice velmi smrtící a vražedné oddíly, ale rozhodně nefungují organizovaně a většinou jich není ani víc než jeden či dva pohromadě. Železozubé jako takové mají ale boj, či hlavně zabíjení v genech. Touha po krvi jim není vůbec cizí a vlastně je to svým způsobem i pohánědlo, kdyby jím nebyla třeba skutečnost, že jsou prakticky uvězněné ve vlastní zemi.
Vedou už po staletí válku s Fiplinem a zbytkem Otherkionu, bohužel ale marně, jelikož jim bariéra znemožňuje postup, i proto se už o organizované armádě nedá mluvit, spíše se jedná o náhodné nájezdy a vyvražďování vojáků, co hlídají průsmyk. Jsou trénovanými zabijáky, ale jejich boj je spíš zkracováním dlouhé chvíle za účelem prolití krve nebo získání nových otroků.