ČARODĚJKY

Vznik a příchod do Otherkionu

 

Ačkoliv je pravdou, že na začátku nebylo nic a potom vznikly víly, nemění to nic na tom, že jsou čarodějnice jako rasa o něco starší. Oba druhy, ať už se budeme bavit o Železozubých čarodějnicích nebo o Crochanských čarodějkách, nepochází z tohoto světa. Ačkoliv nikdo neví, jak se na Otherkion původně dostaly, pochází z temného světa a jsou potomky démonů a lidí. Více zkažené, ve kterých se uchytilo více démonských genů, jsou Železozubé, a větší dávkou lidských genů disponují Crochanky. Ani jeden druh čarodějnic nevládne takovou mocí jako víly, ale Železozubé mají oproti Crochankám více přirozených zbraní a z toho vznikla i záliba Železozubých v lovu svých slabších sester. 

 

Nevraživost mezi těmito dvěma druhy se táhne až do daleké historie a byla také důvodem příchodu čarodějnic do Otherkionu. Crochanky utíkaly před smrtí, která je díky masivnímu vyvražďování čekala, a Železozubé byly poháněny touhou po krvi spojenou s přirozeným loveckým instinktem. Všechny čarodejnice, co se sem dostaly, následně zůstaly uvězněny v tomhle světě.

e38c0d2fd0ad248c096e7466aa8c67ad_edited.

Železozubé

Vzhled

 

Jedná se o vskutku krásná stvoření, která disponují přirozenou přitažlivostí a dokáží už pouhým vzhledem přivábit nic netušící kořist. Většinou se jedná o ženy, ale výjimečně se může narodit i mužský zástupce, to se stává ale opravdu pouze zřídka. Každá Železozubá vypadá jako obyčejný člověk, i když se někdy vyskytne nějaká, která má nepřirozeně bledý odstín vlasů či kůže nebo naopak nezvykle tmavý. Ale v případě, že by nechtěli být odhaleny, by jiný viditelný rozdíl mezi lidmi a nimi někdo jen těžko hledal, kdyby neměl vytříbený čich, kterým disponují spíše víly. Ty samotné je snadno poznají podle zápachu, který mnohdy přirovnávají ke smrti. Vyplývá z toho tedy snadno, že si většinou moc nevoní, i když se na to dá zvyknout. Dále už je poté prozradí vysunovací železné drápy a zuby, kterými disponují. Na těch se dá zhruba poznat i stáří čarodějnice, neboť se na nic po jistém čase začne objevovat rez. Často je to také nejlepší způsob, jak jejich věk odhadnout, neboť stárnutí má každý jednotlivý klan individuální a i jednotlivé čarodějnice mohou stárnout pomaleji než jejich sestry. 

Díky pružnému tělu jsou velmi ohebné a mrštné. Rychlostí a silou hravě předčí víly. Kdyby nebylo jejich krvelačnosti, která je nutí se většinou bezhlavě vrhat do boje, jen těžko by hledaly soupeře.

Klany

 

Je známo, že se Železozubé dělí na tři klany. Černozobé, Žlutonohé a Modrokrevné. Každý klan má své jisté přednosti a podobně jako u víl se i u čarodějnic vedou boje o to, který klan bude považován za vládnoucí. Jenže u čarodějnic je to mnohem krvavější záležitost a nekoná se to pravidelně. Probíhá to tak, že když se projeví stávající vůdkyně klanů jako slabá a svého postu již nehodna, strhne se krvavý boj o to, kdo bude mít nadvládu. Nedá se tedy mluvit o moc civilizovaných tvorech, ale svojí dlouhověkostí a vrozenou krutostí dokáží působit majestátně a vzbuzují respekt. Každopádně k tomuto odstrašujícímu příkladu jejich povahy se po dalších několik stovek let nebudou uchylovat, neboť se uplatňuje právo na vůdcovství mužského z klanu Černozobých zástupce, který se výjimečně objevil. Každý klan má ale svoji vlastní vůdkyni, která spadá pod tu, jež je zrovna u moci.

 

Klan Černozobých se v poslední době mimo jiné vyznačuje hlavně velkým egem všech svých zástupkyň, neboť právě ony jsou nyní u moci a dále budou i díky existenci mužského zástupce jejich druhu, který je bude držet u vlády i nadále. Jinak jsou ale hlavně charakterizovány až neuvěřitelnou krutostí. V trýznění a bolesti druhých se vyžívají snad nejvíce ze všech a rády vymýšlejí nejlepší způsoby, jak někomu působit utrpení. Řadí se mezi nejkrvelačnější bojovnice na stranách čarodějnic. 

Staří se na nich projevuje pomaleji než na Žlutonohých, dalo by se říci, že dojdou vzhledově do lidských středních let a tam se drží až do smrti. Jejich stárnutí se většinou zarazí okolo 700 let.

 

Klan Žlutonohých nebo také Žlutohnátek, jak jim je často říkáno, patří spíše mezi ty zákeřné zmije, které raději útočí ze zálohy a spíše než na přímí boj se odhodlají na bodnutí dýky do zad. Jedná se o velmi prohnané ženy, které jsou sice velmi vychytralé, ale snadno se dají rozhněvat, když se zahraje na jejich ješitnou strunu. Chovají velkou zášť Černozobým, neboť jsou tyto dva klany mezi sebou dosti hašteřivé. K jejich smůle se většinou ukáží Černozobé jako silnější a lepší bojovnice. 

Také přichází o svůj krásný mladiství vzhled o dost rychleji a i to je jistá rána, kterou mohou svým rivalkám zazlívat. Fyzické stárnutí Žlutohnátek se zastavuje kolem 1200 roku jejich života, ale bohužel pro ně končí jako odpudivé vrásčité stařeny, ale ačkoliv to může klamat, na rychlosti ani síle jim to neubírá.

 

Klan Modrokrevných se může pyšnit pověstí nejmírnějšího z klanů Železozubých, i když mezi jejich druhem je to spíše ostuda. Tyto čarodějnice by se daly popsat spíše jako strážkyně vědění Železozubých, neboť se spíše než neustálými boji zabývají učení, ale díky jejich takřka rozvážné povaze jsou o dost lepšími stratégy a už jen díky přemýšlení v kombinaci s umem, který nezapře žádná čarodějnice, vychází z případných soubojů jako vítězky. Bohužel jim ale chybí to zapálení a touha po krvi jako zbylým dvěma, takže mohou být i zabity ve chvíli, kdy se otočí k protivnici na zemi zády.

Modrokrevn mají neskonalou výhodu ale v tom, že zůstávají vizuálně mladé a krásné navždy. Jejich vzhled se přestává měnit zhruba okolo 400 let a vypadají napořád jako ženy mezi dvacátým až třicátým rokem života. 

Malé čarodějnice

 

Podobně jako víly mívají i Železozubé problémy s početím  a mnohdy i s donošením svých dětí, proto jsou pro ně malé čarodějnice takřka posvátné a je hrdelní zločin na ně vztáhnout ruku, pokud to není v rámci tréninku, kterým se mají zocelit. Jedná se o dívky do šestnáctého roku života, do kterého se s nimi jedná v podstatě jako v bavlnce, pokud vynecháme tu část, když je jim do hlav vtloukáno, že nemají srdce ani duše a vycvičují se z nich zabijáci. Většinou si je berou na starost samotné vůdkyně klanů, aby se jim dostalo té nejlepší možné péče a výchovy.

 

Z důvodu jisté posvátnosti malých čarodějnic, jsou i těhotné Železozubé opečovávány a mají zákaz dělat cokoli, co by mohlo plod ohrozit. Ublížit čarodějnici, která v sobě nosí dítě se trestá stejně jako ublížení samotné malé čarodějnici. Ale matky mají tu nevýhodu, že ještě po porodu mohou vytrpět jisté strasti. Čarodějnice, která porodí silné zdravé dítě je dále hýčkána, dokud se z porodu zcela nevzpamatuje a není opět dosti silná na jejich každodenní život. Ale u čarodějnic, které své dítě nedonosí nebo ho porodí mrtvé, se uplatňuje zcela jiné zacházení. Na břicho čarodějnice je rozžhaveným železem vypálen nápis, který značí, že je nečistá, a ještě slabá je nechána v horách napospas svému osudu. Většinou o tom ale ví pouze vůdkyně klanu, které tím dává čarodějnici možnost se vrátit, pokud přežije, a znovu se zapojit do klanu bez vědomí o tom, že by se něco takového stalo. Většina čarodějnic se ale nevrátí.

 

Díky tomu, jak jsou pro Železozubé malé čarodějnice důležité, mají také nepsaný zákon, že neublíží Crochance, která nedosáhla šestnáctého roku života, i když je to jejich neoblíbenější lovná zvěř. Ale i toto malé pravidlo je někdy porušováno, nejčastěji v řadách Žlutonohých.

Čarodějnické kruhy

 

V každém klanu se čarodějnice sdružují do třinácti členných skupin, které se následně nazývají Kruh. Každý klan má své separované Kruhy a nestává se, že by byla tato skupina směsí čarodějnic z různých klanů. Kruh celkově je uzavřená skupina a členky kruhu se většinou znají od mladých let a nebývá mezi nimi větší rozdíl než padesát let. Panuje mezi nimi povětšinou důvěra a jistá forma oddanosti. Žádná členka kruhu se nenahrazuje, když zemře, v kruhu se většinou mezi čarodějnicemi nedrží tajemství a  čarodějnice neprověřená léty si jen těžko získá důvěru. 

 

Kruh se skládá z vůdkyně, její první a druhé pobočnice, dvou stínů a osmi čarodějnic, co nemají přesně danou funkci, ale kdykoli jí mohou nabít, dle uvážení vůdkyně.

Vůdkyně je, jak už název sám napovídá, je to čarodějnice, která je v čele kruhu a vede ho. V určitých  situacích může mluvit za všechny členky a také může měnit jejich postavení v kruhu. Sama si na začátku vybírá členky a z nich si dle schopností nebo příbuzenských vztahů vybírá pobočnice.

První pobočnice má právo rozhodovat a velet kruhu v nepřítomnosti vůdkyně. Většinou je to její pravá ruka a nejbližší důvěrnice.

Druhá pobočnice velí kruhu, když je vůdkyně i první pobočnice pryč. Někdy se střídá její post s první pobočnicí, když se vůdkyni hodí jiný úhel pohledu nebo se s první nějak nepohodne.

Stíny jsou většinou dvě čarodějnice, které mají skvělé schopnosti, co se špehování týká. Ty nejlepší se umí dostat k jakýmkoli informacím, aniž by si jich někdo všiml nebo nalezl stopu o tom, že tam někdy byly.

Rituál odevzdání

 

Ačkoliv samo pojmenování čarodějnice slibuje nějaké čarovné děje, ve skutečnosti nevládnou Železozubé skutečnou magickou mocí. Někdo by mohl považovat za kouzlo jejich nedobytnou mysl, ale to je pouze tím, že jen málokdo se dokáže dostat do mysli, která má strukturu z jiného světa. Mají v sobě ale magickou energii, která u většiny z nich zůstává nevyužita, neboť v okamžiku, kdy se ji rozhodnou použít, zemřou. Ale každá čarodějnice může přivolat veškerou tuhle energii a její tělo roztrhne obrovský temný výbuch. Některé čarodějnice si takhle chtěly vysloužit uznání v bitvách, ale surová energie se nedá ovládat, takže často doházelo spíše ke ztrátám u samotných Železozubých. Proto se věnovali mimo jiné i výrobou čarodějnických věží. Ohromné temné obléhací věže, které jsou zevnitř pokryty temnými zrcadly. Tyto věže usměrní proud energie a způsobí ničivé škody. Pro štěstí všech jsou ale moc velké na to, aby je čarodějnice protáhly průsmykem.

Lidští otroci

 

Ačkoliv jsou lidé v očích čarodějnic často opovrhovanou a slabou rasou, jsou více méně nuceny držet si tyhle slabé tvory nablízku. Když se pomine fakt, že není nikdy na škodu mít sluhy, kteří vás musí obskakovat, je tu ještě mnohem palčivější problém. Jelikož jsou muži v řadách Železozubých opravdu raritou, musejí si poradit při tvoření nových čarodějnic nějak jinak. To je ten hlavní důvod, proč si drží lidské otroky a proč také berou lidské zajatce, když narazí na lidské oddíly v průsmyku. Sami ale mají i otroky, kteří se do lidských říší nepodívali nikdy. Už je tomu hodně let, co si vytvořily chov a začaly si chovat vlastní lidské mazlíčky. Muže, aby jim sloužili v postelích, a ženy, které jim slouží buď jako služky nebo rodičky. Obecně by si mohli vystačit se svými vlastními, ale v rámci zachování čistoty krve čas od času doplní řady novým masem nebo si některé vymění mezi klany.

Bohužel pro lidi ale není vzácností, že se místo jako služky nebo milenci uplatní i jako večeře, neboť čarodějnice s chutí hodují na jakémkoli mase a to lidské patří mezi jejich nejoblíbenější pochoutky. Rády ale z chuti na lidské maso udělají i hru, kdy dají otrokům možnost přežít, když vyhrají souboj. Vítěz zůstane žít a poraženému už je to jedno, protože bez zabití není vítěze.

Crochanky.jpg

Crochanky

Vzhled

 

Na rozdíl od Železozubých mají Crochanky většinovou část lidskou, takže by nějaké odchylky od lidské podoby mohl kdokoli hledat věčně a nic by nenašel. Jediný odlišnost je, že nenajdete Crochanku, která by byla ošklivá, tenhle lidský gen si nevzaly. Výhody, které jim poskytuje to málo démonské krve, jež v sobě mají, jsou v tom, že jsou rychlejší a silnější než běžní lidé. I když mezi ostatními rasami je jejich síla už zanedbatelná, rychlostí přesahují i vznešené víly. Jejich tělo je tedy pružné a hbité. 

Co se jejich hlavního poznávacího znamení týká, je jím červený plášť, který dostávají v šestnáctem roku života, když se plně začlení do společenství a vyberou si svoji úlohu. Není tedy těžké určit si, že ženy a v docela hojném počtu i muži v rudých pláštích budou patřit ke Crochanským čarodějkám a čarodějům. Vily je ale mohou poznat i podle čichu, protože údajně mají vůni připomínající začátek jara, když začne všechno růst.

Začlenění do společnosti

 

Ačkoliv jsou Crochanky od Železozubých na hony vzdálené, mají podobně jako ony hranici pocitové dospělosti stanovenou na šestnáctý rok života. Jejich děti běžné do té doby chodí do školy, kdy se učí základy léčitelství, ale i boje, a nabírají všeobecné znalosti. Až podle výsledků v celém dosavadním životě jsou poté přiřazeny do jedné ze skupin a je jim dán jejich vlastní rudý plášť.

Větší skupinou jsou čarodějky, které se zabývají léčitelstvím a pomáháním jakýmkoli raněným či nemocným. Věnují se vyrábění léčivých mastí a obkladů a často jsou společně s léčitelkami povolávány na některé dvory, aby pomáhali tam. Více citu a talentu mají pro tuto záležitost spíše ženy, ale někdy se objeví i talentovaný čaroděj zaměřující se spíše na tento obor, než na boj a následnou obranu měst a vesnic.

Zhruba poloviční skupinu poté tvoří bojovníci pověření střežením měst, vesnic a různých osad, ke kterým jsou přiděleni dle jejich rozlohy. Tato skupina je spíše doménou mužského pokolení, ale to neznamená, že se mezi nimi nemůže objevit i schopná zástupkyně něžného pohlaví. Jedná se o elitní bojovníky, ale po přijetí do funkce je čekají ještě dlouhé roky tréninku, kdy se učí využívat svých předností a absolutně vyřadit ze hry svoji nevýhodu v podobě malé síly. Všechno dohání rychlostí a mrštností, kdy jsou schopné poradit si i s větším množství protivníků.

Život

 

Kdybychom se bavili o porodnosti u Crochanských čarodějek, jsou na tom rozhodně lépe, než jejich Železozubé příbuzné. Větší část lidských genů jim značně ulehčuje jak početí, tak těhotenství, a jen málokdy u nich nastanou komplikace, které by způsobily potrat nebo to, že by se dítě narodilo mrtvé. Stejně tak se může i stát, že se narodí dvojčata, i když to je stejně časté jako u lidí. Co se potom týče pohlaví dětí, rodí se zhruba jeden chlapec na dvě až tři dívky.

V dospělosti jsou to poté věční studenti, ať už se učí více o léčitelství nebo o umění boje. Stále je co zlepšovat a Crochanské čarodějky nepatří mezi ty, co by měli ve zvyku zahálet. Ačkoliv nevěří na dokonalost, stále se snaží být co nejlepší. Ale věnují se i normálnímu životu, který by se mohl rovnat  s každodenním životem lidí, se kterými mají opravdu hodně společného, i když je tu malá drobnost, kterou se liší a spíše připomínají víly. Sice nemají tak silná pouta, jako je vílí pouto druhů, ale tvoří pevná partnerství, která vydrží celý život. Ale vzhledem k nerovnoměrným počtům mezi pohlavími se často stává, že čarodějka vytvoří pár s člověkem, ale poté už pevné pouto nenaváže, leda ukojí základní potřeby.

Když se poté zaměříme na délku jejich života, je zhruba desetkrát delší než ten lidský a na rozdíl od Železozubých stárnou rovnoměrně po celou dobu svého života. Výjimku v tomto pravidle tvoří pouze fakt, že do dvaceti let rostou stejně rychle jako lidé.