top of page
qC4efWAl-2.jpeg
Gibson_HP_News_Story_2-2.JPG

Veragin

Baldimmor

tumblr_padlcbwqQE1wnj45ro1_400-2.jpg
8leh0XH-2.jpg

Vznešená víla

475 let

Muzikan

Hráč: Coffee

"Freedom means the opportunity to be what we never thought we would be."

Povaha

Veragin je milá optimistická osůbka s velikánským srdcem. Miluje smích, a ještě raději má, když se smějí všichni okolo něj. On sám může být nervní, smutný nebo jakkoli rozhozený, ale uvidí-li někoho, kdo je na tom podobně, i přes vnitřní nepohodlí se dokáže na daného člověka energicky usmívat, a nakonec na něj tu svou optimistickou náladu zkrátka nějak přenést. Nejdůležitější je pro ni první dojem, a tak jen málokdy uvidíte na její tváři smutný výraz, naopak, abyste jej viděli smutného, nebo nějak chytit depku – museli byste mu být mnohem blíž než jen blízko. Tuhle svou tvář totiž příliš často neukazuje. Dalo by se říct, že ani takovou nemá, jelikož ho v jeho životě potkává spíš o mnoho pozitivnějších věcí, než ty špatné a negativní. 

Snaží se vycházet s každým a za každých okolností, chyb, které udělá lituje ještě dlouho po dané události a je jedno zda to opravdu bylo jeho vinou nebo ne. Má tendence brát si na sebe i vinu ostatních, kteří danému člověku ublížili a často mu to tak velmi drásá Jeho mírumilovnou dušičku. I když mu táhne na 5 stovek let vypadá stále velice mladě a působí dojmem velice křehkého muže – občas tedy. Opak je však pravdou. Má velice silnou a nepoddajnou mysl, neváhá ani vteřinu vrhnout se do vřavy a bránit život svůj i cizích lidí. Není nijak naivní a pokud se mu někdo na první pohled znelíbí, obvykle je více než jen ostražitý. Pokud mu člověk nepřijde sympatický, nějakou tu dobu trvá, než si k němu jeho důvěra najde cestu.
I když se může na první pohled zdát, že je spíše ten mírumilovný a bázlivý typ, rozhodně to tak není. Jeho původ je čistý jako křišťál a pokud je potřeba není mu hanba sáhnout po vrozené autoritě a srovnat si pořádek, dát najevo svůj názor anebo nesouhlasit s nějakým nápadem. Není lehké jej přesvědčit, že jste nebezpeční a je mnohem více pravděpodobné, že zemře, než aby uznal, že jste něco víc. Ale není to jen toto, má v sobě dávku pokory a je schopen uznat svou chybu, pokud jí opravdu byla. Je čestný a pravdomluvný. Jediné, o čem se vyhýbá mluvit je jeho původ, kvůli slibu svému otci.

Pokud si získáte jeho plnou důvěru a část jeho velkého srdce, stane se pro vás tím nejlepší, a nejvěrnějším přítelem, bude za vámi stát a pomáhat vám, jak jen bude moct. Položí za vás život budete-li v nebezpečí. Pokud si ale získáte celé jeho srdce, dostane se vám něco, co nikdo jiný nedostane a nikdy nepozná. Naprosté oddanosti, věrnosti a upřímnosti, kdy vám řekne úplně všechno, co jen budete chtít o něm vědět. Splní vám každé přání, které bude v jeho silách a co víc, bude vás milovat přes všechno to špatné i přes to dobré, bez ohledu na to, jak moc budete pro okolí špatní a zlí, on si ve vás najde vždycky to dobré, kvůli čemu se do vás zamiloval.
Jeho velkým nepřítelem je alkohol – po něm opravdu ztrácí zábrany a mluví a mluví, zkrátka v jednu chvíli by s vámi nejraději strávil vášnivou noc a v druhé je schopný vést plynulý rozhovor o tom, kolik barev má kaleidoskop. Ovšem někdy jen hodně mluví, o všem, o čemkoli a s kýmkoli – proto se svého nepřítele snaží držet dál od těla a alkohol zrovna tak. Naopak jeho velkým přítelem je zpěv a hudba. Miluje to a nevyměnil by to za nic na světě. Kvůli hudbě a své touze po svobodě se vzdal i svého původního poslání dědice. Jeho mysl podlehla srdci, které toužilo po volnosti, trochu šílenosti, a hlavně po duši hladící svobodě. Líbí se mu objevovat a nemuset se ohlížet na to, jak moc to hýbe světem, kvůli jeho původu. Ačkoli jeho rodina už jej oficiálně ztratila on svou lásku a náklonnost k ní a ke svému lidu nikdy neztratil.

Dovednosti

Veragin prošel během svého života na zámku tréningem a určitou výchovou, hodiny etikety a kralování mu sice už z mysli téměř vyprchaly, ale zkušenosti si sebou z těchto hodin nese dál, i když je nadále nevyužívá tak často. Stejně tak by se k těmto schopnostem dalo přirovnat jeho umění boje se zbraní a na blízko. Jeho oblíbenou zbraní je obyčejný meč, se kterým umí zacházet velice dobře. Boj beze zbraně patří k jeho novodobé naučené dovednosti, kdy by se mohl řadit k poměrně dobrým ochráncům vlastního těla, aniž by došlo k zabití. Ovšem jeho hlavní předností je a zřejmě už navždycky bude jeho umění. Hraje celkem na tři různé nástroje – na piano, panovu flétnu a jeho nejoblíbenější zdroj hudby je jeho milovaná kytara. Má skvělou paměť na noty a hudební melodie, je velice učenlivý, co se nových písní týče a velice často se stává, že hraje na různých slavnostech, kde se přidává po domluvě k muzikantům.
Také umí jezdit na koni, ale cestuje mnohem raději po svých nohou, než aby využíval komfortu sedla. Za roky, co odešel z domu se naučil také velice šikovně rozpoznávat jedné a nejedlé rostliny a v případě nouze se umí postarat o svá drobnější zranění. Lov a přežití v přírodě už mu zároveň také není příliš cizí.

Rodina

Toross Baldimmor

Otec, Narodil se jako prvorozený syn krále Illivenasu a se svým otcem měl ten nejlepší vztah, jaký by si syn mohl jen přát. Ačkoli to tak nemuselo na veřejnosti vypadat, navzájem se doplňovali a ačkoli to bylo nad rámec jeho přípravy, podporoval jej otec i v hudbě, kterou si zamiloval. Bohužel čím starší byl, tím bylo jasnější, že otcovu řemeslu nepropadne a toužil po svobodě, kterou mu nakonec i jeho otec s jistým zdrcením posvětil souhlasem. Do dnešních dnů roky po odchodu Veragina ze zámku udržují kontakt pomocí dopisů a tajných zpráv.

Oldir Baldimmor

Jeho bratr, nynější dědic, se narodil dávno po jeho odchodu a on o něm ví jen tolik co mu jejich otec napíše v dopisech. Jeho bratr by o něm měl vědět, ale jistý si touto skutečností není. Přestože se nikdy nepotkali tváří v tvář, Veragin jeho pokroky a postupy podporuje na dálku během svých cest po různých královstvích. 

Historie

Jako jeden z mála vyvolených se narodil do výtečné rodiny, a tedy rovnou do rodiny královské. Malý chlapec se snědou pletí a havraními vlásky rodičům udělal velice příjemnou radost. Vyrůstal pod přízní svého otce, který jako moudrý král vládl své zemi. Veragin ke svému otci cítil k otci už od svého raného věku velikou náklonnost a bylo tomu i ze strany krále. Chlapec byl učenlivý a šikovný. Kromě svých povinností v podobě hodin zvládal ještě hodiny navíc, ale úplně nejraději trávil svůj čas se svým otcem. Poslouchal jeho myšlenky na poradách, seděl s ním hodiny v přijímacím sále paláce a vydržel by hodiny jeho vyprávění o tom, jaké je to být králem. Od malička mu bylo kladeno na srdce, že on je příštím králem, schopným dědicem, jenž bude nakonec vládnout této nádherné zemi. A právě proto chtěl poznávat. Chtěl vidět každý kout a poznat každé zrnko písku věčných pouští, znát každý list všech oáz. Znát myšlenky lidí a poslouchat jejich pláč. Věřil, že by byl dobrým králem a snažil se, ovšem jeho touha najít co se nachází za branami paláce byla vždy silnější než jeho povinnost vůči otci. Hlasité bujaré oslavy plné hudby jej lákaly pokaždé na balkon a poslouchal je, notoval si prosazoval si ve své hlavě, že musí být silný a nesmí palác opustit bez dovolení. Byl jako malá holka, co chce za každou cenu najít lásku svého života a utéct z domu. A jeho otec na něm viděl to utrpení, jež mu budoucnost začala tvořit na výrazu ve tváři. Snažil se jej rozveselit, dovolil mu naučit se hrát na nástroje, zdokonalit se a na nějaký čas i Veragin skutečně uvěřil, že je to pravé, co nakonec vyléčí jeho bolavou duši.
Byl to poslušný a věrný syn, dlouho skrýval svou novou bolest. Netrpěl, nebyl v agonii, ale něco uvnitř pomalu umíralo. Cítil, jak se každodenní činnosti mění v rutinu a jeho touha poznávat pomalu hasne. Nemohl se s tím smířit, nechtěl a nehodlal. Věděl, jaké je jeho postavení a co je jeho povinností, jak osud předurčil zrovna jeho, aby se stal tím, kým má. Aby se jednoho dne postavil proti ostatním v boji o korunu, aby navěky přísahal věrnost své zemi a až do své smrti seděl na tomto trůnu a hlídal svůj lid. A i přes všechny tyto věci, jež chtěl ze všech sil dodržet, jej jeho srdce nakonec vždy srazilo k zemi a obdařilo bolestí, která mu říkala, že nic z toho není za žádných okolností správné.
Bylo mu 112 let, když přišel k otci s prosbou. Trvalo to příliš dlouho, ale uvědomil si, že jeho místo nebude v paláci, ale nechtěl utéct, aniž by se rozloučil se svým nejlepším přítelem a otcem zaráz. Několikrát mu zdůraznil, že jej nikdo nezastaví a že udělá cokoli, aby mohl žít mimo palác. K jeho překvapení jeho otec neprotestoval. Věděl, jak je Veraginovi v paláci a jak se dívá na své okolí, jak vnímá svou hudbu a jak se změnil jeho postoj k vládě. A tak se stalo, že několik dní na to, uprostřed noci Veragin opustil palác jako princ této země, což mu mělo zůstat na věky, ovšem druhý den ráno se městem prohnal smutek, když z hradeb zazněla zpráva o jeho smrti. Nikdy v životě necítil takovou bolest, jako když v přestrojení, v plášti, s mečem a kytarou. Jen s měšcem a pár věcmi, přívěskem od otce na památku, stál za hradbami a vzhlížel na černé girlandy oznamující smutek jeho rodiny. Cítil, jak jej pálí oči, že opouští svůj domov a svůj lid. Nebylo cesty zpět, otec i kněžka mu to řekli jasně. Jakmile opustí palác, už se nikdy nebude moci vrátit. Nikdo nebude moct vědět kým je a on pro ně přestane existovat. I když byl poměrně silný muž ten den cítil, jak mu hořké slzy stékají po tváři, když postupně opouštěl město a následně i království, jak slíbil, aby ho nikdo nemohl poznat.


Trvalo to několik dní, než mohl plně vnímat a užít si skutečnost jakou mu jeho otec daroval. Princ bez titulu a království, bez rodiny a bez minulosti. Ocitl se volně za hradbami, mezi lidmi, mezi stromy. Mohl zkoumat každé zrnko písku a každý kout i okolních království. Jeho život se stal bezstarostným, plným hudby a smíchu, jež probouzel dávno ztišenou touhu milovat svět jaký je. Stesk po jeho rodině sílil až do chvíle, kdy k němu dorazila jeho první zpráva od otce. Jež jej nakonec vytrhla ze lítosti nad svým rozhodnutím. Ačkoli odešel otec na něj byl stále pyšný a podporoval jej. Chtěl, aby udrželi tajný kontakt a Veragin nemohl než jen souhlasit. Svého otce miloval a smířit se s tím, že jej vyměnil za svobodu bylo těžké. Nakonec však z dopisů vznikl jejich zvyk. Veragin o sobě nezapomínal dávat vědět a jeho otec nikdy nezapomněl odepsat. Dokonce i po sto letech stále udržovali kontakt a on psal otci o jeho cestách po jiných královstvích. O tom, jak hrával na náměstích, jakých slavností se účastnil, a dokonce i kdy se opět vrátí domů, do rodného města, aby se účastnil tamního festivalu. Po letech se na nějakého prince zapomnělo a bylo jednoduché vrátit se domů a nasát zase tu vůni domova, znovu pohlédnout na hradby paláce, na vysoké věže a tentokrát se na ně zeširoka usmívat. Stejně jako tajné zprávy s otcem se stalo jeho zvykem si ze svých cest něco přinést. Obvykle to byla různá tetování, připomínající mu různá místa nebo lidi. Jedno z prvních tetování se stala obrácená královská koruna, která zaujala místo na jeho pravé klíční kosti. Nikdy nehodlal zapomenout, ale rád si tuto skutečnost nechal zvěčnit na kůži. Ovšem jinak nikde nevykládá význam svých tetování a už vůbec ne o svém původu. Během cest potkal několik žen, ale jen jedna se mu vryla do mysli dost hluboko. Byla to lidská dívka, se kterou strávil velkou část života a ona s ním cestovala.

Tanya byla jeho první skutečnou láskou. Potkali se v Palisu, v hlavním městě Cyry během jedné z rozhýřených nocí, kdy se k sobě zamotali během tance uprostřed náměstí na příjemnou muziku. Stačil mu jediný pohled do těch smaragdových očí a dívce propadl. Nezáleželo mu, co dělá člověk tak daleko od Fiplinu, jediné, co jej zajímalo, bylo její jméno. A ona mu propadla stejně. Miloval ji celým svým srdcem a snesl by ji i modré z nebe, kdyby mohl. Ovšem nedokázal ji říct pravdu o své minulosti, a to mezi nimi tvořilo jakousi hlubokou propast, jež je nakonec rozdělovala. Rozdělili se v Hedenu, ona tam chtěla zůstat a usadit se a on chtěl odejít. Nedokázal žít zavřený v domě, chyběla mu příroda a svoboda. Svazovala jej čím dál pevněji a jeho láska pomalu vyprchala. Vytvořila v něm jistý strach milovat, strach ze svázání, k odebrání jeho svobody. To, co začalo jako velká láska, skončilo jako hluboká propast. A Veragin Tanyu opustil.
Po letech ji hledal, ovšem našel již umírající ženu s několika dětmi. Litoval své chyby, ale zároveň věděl, že by spolu nebyli šťastni. Bohužel do dnes má hlavu plnou jejich smaragdových očí. Od té doby se opět vrátil k cestování a potulnému hraní – návštěvě festivalů, akcí a různých míst. Ačkoli o něj ženy zájem jeví, je opatrnější a vybírá si pečlivě. Jeho srdce sice povoluje románky, ale skutečná láska od něj ještě drží ruce dál – nebo si jen on drží dál ruce od ní.

Zajímavosti

  • Hraje na kytaru, piano a panovu flétnu

  • Zřekl se vlastního postavení a rodiny

  • Cestuje po všech koutech kontinentu jen se svou kytarou a brašnou na zádech

  • Na spoustě míst svého těla má malá tetování, jež nasbíral během cest

  • Posílá si s otcem dopisy v podobě tajných zpráv

Magie

Ohnivá magie

Odolnost vůči ohni

3/10

Jeho tolerance k vysokým teplotám je taková, že se klidně může v pravé poledne procházet po poušti a nic moc mu to neudělá. Pokud jde o samotný oheň, tak tam by se ještě měl mít na pozoru. Stále nějaké popáleniny hrozí i při větší blízkosti.

Zvyšování teploty

1/10

Teplotu zvládne zvýšit leda tak sobě a i to je většinou spíše dílem náhody než jeho vlastní vůle. Většinou se tak děje, když je naštvaný.

Manipulace s ohněm

4/10

Není v jeho moci, aby nakládal s rozsáhlým ohněm. Ovšem dokáže dobře ovládat menší ohně. Například ohnivé koule dokáže vytvořit a udržet až na půl hodiny. Stejně tak je dokáže udržet v kuse, pokud s nimi na někoho útočí.

Světelná magie

Ovládání intenzity světla

3/10

Dokáže světlo utlumit nebo naopak víc rozzářit, ale pořád nevytvoří z tenkého paprsku velké osvětlení, ovšem na to, aby viděl mu to postačí.

Vstřebávání světla

1/10

Jeho tělo je schopné světlo absorbovat, ovšem neudržího ani nevyzařuje. Je to zatím čistě na bázi podvědomí, kdy jeho magie světlo shromažďuje, ovšem bez jeho využití nashromážděné světlo zkrátka zmizí.

Ohýbání světla

3/10

Zvládne menší paprsky světla ohnout tak, aby to vyhovovalo jemu samotnému, ovšem neodkáže odstíny či ohnout sloup světla či denní světlo. Jde opravdu jen o malé paprsky, ačkoliv jich může být i trochu více než jeden nebo dva.

Léčení pomocí světla

0/10

Víla tuto schopnost neovládá.

Komunikace a posílání vzkazů skrze duhu

-/-

Víla tuto schopnost neovládá.

Schopnosti víl

Přemisťování

5/10

Dokáže se přemisťovat až v řádu desítek kilometrů, ovšem vysiluje ho to. Pokud jde o přemisťování na kratší vzdálenosti, tak mu to bere energie méně a dokáže skočit i pětkrát za sebou. U delších vzdáleností by to neměl zkoušet více než jednou.

Mentální štít

5/10

Jeho mentální štít se dá považovat za středně silný, to ovšem neznamená, že se mu do hlavy nedokáže dostat někdo zkušený. Chce to určitý um, ale rozhodně to není extrémně těžké. Dokáže ovšem zamezit přístupu k některým částem své mysli, ovšem to také závisí od síly toho, kdo si jeho mysl chce prohlédnout. Jeho štít vypadá jako by byl vytvořený ze dřeva na výrobu housli.

bottom of page